Jak počítáme mykoindex

Co je Mykoindex

Jak se mykoindex počítá

Zimní houby

Datové zdroje

• ČHMÚ, měření stanic (vstup indexu)CC BY 4.0

  Denní srážkové úhrny (SRA) ze staniční sítě, hlavní vstup indexu: každé místo je dostane z nejbližších stanic. K nim denní minima a maxima teploty pro mrazovou pojistku a zimní houby. Okno modelu končí 9 dní zpátky, takže se sedmidenní výhled na detailu lokality spočítá bez jediného dne předpovědi počasí.

• Copernicus Climate Change Service, ERA5-Land (vlhkost půdy)CC BY 4.0

  Vlhkost svrchní vrstvy půdy (0 až 7 cm) z reanalýzy ERA5-Land. Vstupuje do indexu vedle srážek, viz výpočet výš.

• ČHMÚ historická denní data (klimatologie)CC BY 4.0

  Třicet let denních měření stanic ČHMÚ (1996–2025) pro typický index po měsících.

• Copernicus: výškopis GLO-90 a mapa lesaCopernicus, volně

  Výškový model GLO-90 (rozlišení asi 90 m) a podíl a typ lesa (stav 2018). Z nich počítáme výšku lesa v každém místě (podle ní na horách končí sezóna dřív a přepočítává se noční mráz), orientaci svahu na mapě po 2 km a podíl lesa na mapě po čtvercích i ve vrstvě Hřiby.

• OpenStreetMapODbL

  Přispěvatelé OSM. Hranice CHKO, národních parků a lokalit na mapě a typ porostu na mapách jednotlivých oblastí.

• AOPK ČR: geomorfologické členěníCC BY 4.0

  © AOPK ČR. Hranice Krušných hor: geomorfologický celek Krušné hory (IIIA-2). CHKO Krušné hory zatím vyhlášená není, takže OSM pro ně žádnou hranici nemá.

Časová osa a spolehlivost předpovědi

Výhled na týden dopředu se počítá ze stejných naměřených srážek jako dnešní číslo, takže do něj nevstupuje nejistota předpovědi počasí. Nezná jen to, co ještě nenastalo: mrazivé noci, které teprve přijdou, a vlhkost půdy novější než 7 dní. Jak dobře index odhaduje samotné nálezy, popisuje ověření u výpočtu.

Prostorové rozlišení

Zjemnění na 2 km (vrstva Pro)

Klimatologický průměr z 30letých staničních dat ČHMÚ

Limity a co Mykoindex NEDĚLÁ

• ✗Nepředpovídá konkrétní druhy, jen celkové podmínky.
• ✗Není mapa nálezů, místa výskytu nezveřejňujeme.
• ✗Rozdíly mezi místy na mapě jsou rozdíly v POČASÍ a v podílu lesa, ne měření toho, kde hub roste víc. Zkoušeli jsme, jestli se z rozdílů v počasí dá předpovědět, kde bude víc nálezů: na letech, které model neviděl, vysvětlí 0,5 % rozdílů mezi místy. Je to proto údaj o podmínkách, ne doporučení, kam jet.
• ✗Na otázku, kam jet, odpovídá vedle toho měřená vrstva z historie hlášení (podíl hub na pozorováních přírody v okruhu 20 km, 2019–2025). Ta na letech vynechaných z ladění vysvětlí 21 % rozdílů mezi oblastmi, ale nepočítá se z počasí a nemění se ze dne na den. Obě čísla počítáme vlastním skriptem z veřejných dat.
• ✗Vrstvy z hlášení jsou geografie POZOROVÁNÍ, ne výskytu. Ukazují, kde lidé houby fotí; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Proto se všude počítají podíly, ne počty. Surové počty měří návštěvnost tak silně, že seřazení podle nich je horší než náhoda.
• ✗Zatím nezohledňuje klimatický posun. Sezónnost v indexu je spočítaná z let 2019–2025 a nepřepočítává se.
• ✗Bez půdního pH, mykorhizních dat ani historického mapování.
• ✗Sucho model netrestá zvláštním členem. Do čísla se promítne samo, jen se zpožděním: srážky z posledních 8 dní okno nevidí a vlhkost půdy, která index sráží, když je půda sušší než obvykle, je 7 dní stará.

Editorská pozice

Co se změnilo

Když opravíme způsob výpočtu, čísla na webu se změní. Aby bylo poznat, že se nezměnila skutečnost, ale výpočet, píšeme sem každou takovou opravu i se starou hodnotou. Nejnovější nahoře. Záznam popisuje stav v den změny; když ho pozdější úprava změnila, je to u něj napsané.

1. 26. září 2026

   Vrstva Hřiby ukazuje barvu indexu jen v jehličnatých a smíšených lesích

   Vrstva Hřiby na detailní mapě dosud násobila index podílem jehličnatého lesa. Nově index nemění a barvu nechá jen v jehličnatých a smíšených lesích; jinde ukáže čistou mapu. Rozhoduje podíl jehličnanů v lese krát podíl lesa ve čtverci. Po klepnutí do mapy ukáže index místa a slovně, jestli je tam hřibový les.

   Když byl index všude nízko, vycházel čtverec v listnatém i jehličnatém lese stejně červeně a vrstva nebyla vidět. Šedý závoj přes index, zkoušený týž den, udělal z mapy nečitelnou hnědošedou plochu. Barevné skvrny na čisté mapě jsou čitelné i bez vysvětlivky.

2. 25. září 2026

   Starý déšť doznívá, častý déšť váží víc než liják, index zná vlhkost půdy, na horách končí sezóna dřív a mapa rozlišuje les

   Index dosud počítal s deštěm za období před 9 až 33 dny a každý den toho okna vážil stejně, takže 34. den déšť z výpočtu naráz vypadl. Nově se déšť počítá naplno do 28. dne a potom jeho vliv rovnoměrně slábne, až 40. den zmizí úplně. Každý den deště se navíc bere přes odmocninu: záleží tak i na tom, jak často pršelo, slabý deštivý den přidá víc, než by odpovídalo jeho milimetrům, a jeden vydatný liják se počítá méně než stejná voda rozložená do více dní. Sezóna na horách končí dřív: podzimní útlum přichází o 3 dny dřív na každých 100 metrů výšky lesa nad 502 m, v nížinách později. Mapa po čtvercích nově počítá s tím, kolik je ve čtverci lesa: bez lesa se podmínky násobí 0,2, od 60 % lesa plně. Lokality les nerozlišují, jejich předpověď je o jejich lesích. Mrazová pojistka po jediné mrazivé noci nesrazí index rovnou na 35 %, ale brzdí podle toho, jak silný a jak dlouhý mráz byl, a noční minimum přepočítává z výšky stanice na výšku lesa. K dešti index nově přidává vlhkost svrchní vrstvy půdy (0 až 7 cm) z modelu ERA5-Land služby Copernicus: když je půda vlhčí, než v tu dobu roku bývá, jde nahoru, když sušší, dolů. Data chodí s týdenním zpožděním, proto se bere stav z doby před 7 dny a pro celý týdenní výhled stejný; když chybí, index se počítá jen ze srážek jako dřív a web to řekne. Na detailní mapě po 2 km přibyla volitelná vrstva Hřiby: podmínky ve čtverci ještě vynásobí podílem jehličnatého lesa, v čistě listnatém lese 0,3krát, od 70 % jehličnanů plně. Do indexu samotného nevstupuje. Od 15. listopadu do 15. března titulka pod indexem ukazuje zimní houby (penízovka sametonohá, hlíva ústřičná, ucho Jidášovo) a jejich podmínky, počítané zvlášť: kolik z posledních 3 dnů bylo v lese celých pod nulou a kolik napršelo za týden. Mapy těchto tří druhů se v zimě počítají z téhož.

   Index přes noc padal o 15 až 30 bodů, když z okna vypadl starší vydatný déšť (Olomoucký kraj 20. 9. 2026: z 76 na 59), přestože hlášení nálezů takhle najednou neubývají. Mapa zase svítila stejně nad lesem i nad polem. Všechny změny prošly pravidlem stanoveným předem: na sedmi sezónách hlášení z iNaturalistu musely zlepšit předpověď na letech, které ladění nevidělo, a to v šesti ze sedmi let, a nesměly zhoršit mykorhizní ani hrabankové druhy. Schopnost předpovědi vzrostla z 0,38 na 0,45, v celé sezóně od července do listopadu nejvíc. Podíl lesa vysvětlí, kde se houby hlásí, ve všech sedmi letech. Dny s pádem o 15 a více bodů na jedné stanici zmizely úplně, dřív to byla dvě procenta dní sezóny. Vlhkost půdy prošla týmž pravidlem na 34 okruzích kolem stanic, s vlhkostí přímo v bodě okruhu: zlepšila odhad ve všech sedmi letech a národně zvedla schopnost předpovědi na 0,50. Varianty, které by index rozkmitaly nebo dělaly schody ve výhledu, vypadly: vlhkost z jediného dne s vyšší vahou (denní změny indexu nad hranicí v3.1), vlhkost jen pro dnešek a zítřek (schod mezi zítřkem a pozítřím) a vlhkost dva týdny stará (na okruzích neprošla). Teplota, výpar, strop denního úhrnu ani vlastní okno pro hřiby pravidlem neprošly, takže do indexu nejdou. Hřiby, kozáky, křemenáče a lišky lidé hlásí ze smíšeného a jehličnatého lesa zhruba dvakrát až dvaapůlkrát častěji než z listnatého; vrstva Hřiby s tím odhadne, kde se hlásí, lépe ve všech sedmi letech. Dolní mez 0,3 v listnatém lese je nejpřísnější, se kterou nevychází znatelně hůř hřib dubový, rostoucí pod duby a buky. V zimě má index sezónní složku u nuly a mrazovou pojistku kalibrovanou na podzimní houby, takže o zimních druzích nic neříká. Jejich výpočet je změřený na hlášeních z iNaturalistu za sedm zim: celé dny pod nulou hlášení srážejí (tři za sebou skoro na nulu), týdenní déšť přidává a odhad se zlepšil ve všech sedmi zimách. Zvláštní nával po oblevě data neukázala, hlášení se po ní prostě vrátí.

   Při přepočtu 25. 9. 2026 vyšel index lokalit proti dosavadnímu v průměru o 8 bodů výš (rozpětí −11 až +30) a pásmo změnilo 22 ze 44 míst. Hlavně proto, že vydatné deště ze 17. až 21. srpna podle starého okna právě vypadly, zatímco podle nového ještě doznívají; vlhkost půdy, která byla 18. 9. zhruba v normálu, index naopak průměrně o 3 body ubrala. Na sedmidenním výhledu je rozdíl malý, v průměru −1 bod. Mapa po čtvercích ztmavla tam, kde je málo lesa: čtverce 2 km s lesem pod 20 % výrazně klesly, lesnaté mírně stouply. Hranice pásem zůstaly: v pásmu „jeď“ chodí 1,45krát víc hlášení, než je pro daný týden obvyklé, v pásmu „nemá smysl“ 0,61krát.

   Později: Vrstvu Hřiby hned další den, 26. září 2026, přestavěl záznam výš: index už nenásobí, barvu nechává jen v jehličnatých a smíšených lesích.

3. 6. září 2026

   Mykoindex počítá z okna, které vynechává poslední dny

   Index se dosud počítal ze srážek za posledních 14 a 30 dní s tím, že čerstvý déšť váží nejvíc, a k tomu z teploty, délky sucha a nadmořské výšky. Nově se počítá z naměřených srážek ČHMÚ v okně 9 až 33 dní zpátky, ze sezónnosti a z mrazové pojistky. Teplota, penalizace za sucho ani nadmořská výška v modelu nejsou.

   Plodnice vyrážejí se zpožděním, takže déšť z posledních dnů o dnešku nic neříká. Na sedmi sezónách (iNaturalist ČR 2019 až 2025, ověřováno na letech, které model neviděl) dával starý model schopnost předpovědi −0,09, tedy horší, než kdyby web pořád ukazoval průměr; nový dává +0,29. Teplotu model vypustil proto, že předpověď prokazatelně zhoršovala. Vedlejší výhra: sedmidenní výhled teď nepotřebuje ani jeden den předpovědi počasí, protože všechno, z čeho se počítá, už spadlo a je naměřené.

   Dvacet jedna oblastí ze třiceti změnilo pásmo, devatenáct z nich nahoru. Blanský les 17 na 55, Krkonoše 51 na 77, Krušné hory 25 na 51, Broumovsko naopak 81 na 56. Posunuly se i hranice pásem, protože nový model má jiné rozdělení skóre: „jeď“ začíná na 65 místo 80, „dá se“ na 45 místo 55. Hranice nejsou odhad, měří se proti hlášením nálezů: v pásmu „jeď“ chodí 1,39krát víc hlášení, než je pro daný týden v roce obvyklé, v pásmu „nemá smysl“ 0,68krát. U starého modelu to bylo 1,15 a 0,95, tedy skoro žádný rozdíl.

   Později: 25. září 2026 se výpočet změnil znovu: déšť od 29. dne postupně doznívá až do 40. dne, každý den deště se bere přes odmocninu a přibyla vlhkost půdy i nadmořská výška lesa, podle které na horách končí sezóna dřív. Podrobnosti jsou u záznamu z toho dne.

4. 6. září 2026

   Klimatologie ukazuje typický index místo podílu příznivých dní

   Přehledy po měsících (kalendář, stránky lokalit i datová studie) dosud publikovaly, kolik procent dní v měsíci překonalo hranici dobrého dne. Nově publikují typický index, tedy průměrné denní skóre měsíce na stupnici 0 až 100.

   Jakmile je sezónnost součástí samotného skóre, umí stará metrika vyjít nulou i za měsíc s dobrým počasím, protože se skóre přes hranici prostě nedostane. Web by pak tvrdil, že v červnu nebývá ani jeden den, kdy by to stálo za výpravu, což není pravda. Typický index je navíc táž stupnice, jakou web ukazuje pro dnešek, takže „v září tu bývá kolem 46, dnes je 52“ dává okamžitý smysl. Zmizela tím i hranice 60, která nikdy neodpovídala žádnému pásmu.

   Celostátní křivka po měsících se mění z podílu dní na body indexu: červen z 30,1 % na 18, červenec z 37,6 % na 31, srpen z 32,8 % na 45, září z 13,3 % na 46, říjen z 0,5 % na 29. Vrchol roku se tím posouvá z července na přelom srpna a září. Zmizel i blok „proč má říjen nulu“: ta nula byla důsledkem hranice, ne počasí. Zmizelo také meziroční rozpětí P10 až P90 u grafů po měsících, protože bylo spočítané nad podílem dní, ne nad typickým indexem.

5. 26. srpna 2026

   Letošní rok se měří na stejných stanicích jako archiv

   Třicetiletý archiv vybírá pro každou lokalitu stanici podle vzdálenosti a rozdílu nadmořské výšky, letošní rok bral nejbližší stanici, která zrovna hlásí. Pro 28 ze 44 lokalit to byla jiná stanice, u Krušných hor archiv v 725 metrech a letošek ve 240. Srážky se na nadmořskou výšku nepřepočítávají, takže se letošek srovnával s archivem měřeným jinde.

   Volba stanice teď žije v jednom souboru, ze kterého čte archiv i letošní rok. Zároveň se doplnila chybějící měření: od 1. června do 12. července 2026 hlásilo srážky jen 16 stanic z celé republiky. Hlídač to nepoznal, protože sledoval jen stáří dat, a ta chodila každý den. Nově sleduje i to, kolik stanic hlásí.

   Červen 2026 se posunul z 26,9 % na 35,0 %, červenec z 0,0 % na 23,5 %, srpen ze 7,5 % na 16,5 %. Za červen a červenec dohromady je to 29 % místo 16 %. Léto 2026 tím přestalo být nejslabší za celou řadu a je deváté nejslabší z let 1996 až 2026.

   Později: Procenta jsou v tehdejší metrice, podílu dobrých dní v měsíci. 6. září 2026 ji na webu nahradil typický index.

6. 26. srpna 2026

   Dlouhodobý průměr se počítá z let 1996 až 2025

   Číslo, kterému říkáme dlouhodobý průměr, se dřív počítalo ze všech let, které má stanice ČHMÚ v archivu. Některé stanice měří od roku 1886, takže do „třicetiletého průměru“ vstupovalo i 19. století.

   Web na několika místech sliboval okno 1996 až 2025 a počítal něco jiného. Klimatologický normál se navíc standardně počítá z pevného třicetiletého okna, ne z celé historie stanice.

   Průměr za červenec se posunul z 37,6 % na 45,0 % dobrých dní, za srpen z 32,8 % na 37,0 % a za červen z 30,1 % na 34,0 %. Starší roky měřené jinými přístroji index tlačily dolů.

   Později: Okno 1996 až 2025 platí dál. Procenta dobrých dní ale 6. září 2026 nahradil typický index, viz záznam z toho dne.

7. 26. srpna 2026

   Popis modelu odpovídá tomu, co se opravdu počítá

   Na sedmi místech, včetně popisu webu pro vyhledávače, stál popis připravovaného modelu: „srážky naměřené na 520 stanicích ČHMÚ za období před 9 až 33 dny“. Ten model tehdy běžel jen ve zkušebním náhledu.

   Živý index tehdy počítal z předpovědi počasí: srážky za posledních 14 a 30 dní, průměrná teplota za týden, počet dní od posledního deště a korekce na nadmořskou výšku.

   Později: 6. září 2026 přešel web na model z naměřených srážek ČHMÚ, viz záznam z toho dne.

8. 26. srpna 2026

   Texty přestaly slibovat, že index zohledňuje typ lesa

   Několik textů uvádělo, že do indexu vstupuje i porost. Nevstupoval: jeho váha byla pevně 1,00, tedy žádná.

   Data o porostu v potřebné podrobnosti jsme tehdy neměli a odhad by číslu dodal přesnost, kterou nemá.

   Později: 25. září 2026 začala s podílem lesa ve čtverci počítat mapa po čtvercích a její zjemnění na 2 km. Lokality zůstaly bez něj, jejich předpověď je o jejich lesích.

9. 26. srpna 2026

   Průměr za Česko doplňuje rozptyl

   U celorepublikového indexu je nově vidět, jak daleko jsou od sebe jednotlivé oblasti a kolika z nich vychází dobré podmínky.

   Index je součin nelineárních křivek, takže průměr přes oblasti nejde složit z průměrných srážek a teplot. Když je Česko rozpůlené, průměr neplatí nikde.

10. 26. srpna 2026

    Čas se zobrazuje v české zóně

    Data a časy se formátují v zóně Europe/Prague na serveru i v prohlížeči.

    Server běží v UTC, takže vykreslený čas byl o dvě hodiny pozadu a po načtení stránky se přepsal. Kdo viděl stránku bez skriptů nebo z vyhledávače, dostal špatný čas.

    Údaj „Aktualizováno“ byl na titulce posunutý o dvě hodiny, datum v patičce kolem půlnoci o celý den.