Mykoindex

Průvodce z měřených dat

Kam a kdy na houby

Za jak dlouho po dešti houby rostou, ve kterých měsících je sezóna a které lesy a stromy se k hubám váží. Kde se houby hlásí nejčastěji, ukazuje žebříček oblastí níže. Kde teď rostou houby, najdeš na houbařské mapě.

Po dešti houby nevyrostou hned. Právě proto Mykoindex počítá s deštěm z uplynulých týdnů, ne s tím včerejším. Hlavní sezóna běží od července do října a nejvíc druhů z atlasu roste pod dubem a pod smrkem.

Kde jsou dnes nejlepší podmínky11ze 100 v průměru za Česko, špatné podmínkyKde je to dnes nejlepší, ukáže živá mapa

Za jak dlouho po dešti rostou houby

Déšť, který spadne dnes, se v Mykoindexu projeví až za 9 dní. Potom s ním model počítá naplno až do 28. dne, pak jeho vliv postupně slábne a 40. den z výpočtu odejde úplně. Záleží i na tom, jak často pršelo: každý deštivý den, i slabý, přidá vláhy víc, než by odpovídalo jeho milimetrům, a jeden vydatný liják se naopak počítá méně než stejná voda rozložená do více dní. Graf ukazuje, jak číslo odpoví na týden deště.

Co udělá s Mykoindexem jeden déšť

Příklad: od 1. září prší 7 dní po 9 mm, předtím i potom je sucho.

  • Začátek deště až 8. den: Číslo se ještě nehne, zůstává na 0. Houby potřebují čas, než vyrostou a lidé je začnou nacházet.
  • 9. až 28. den: Déšť se den po dni započítá a pak drží Mykoindex na 46 až 49 bodech. V téhle době se po dešti nejčastěji hlásí nálezy.
  • 29. až 45. den: Vliv deště postupně slábne a číslo klesá den po dni, ne naráz. Nálezů po dešti v téhle době ubývá.
  • Od 46. dne: Déšť už z výpočtu odešel. Když mezitím znovu nezaprší, číslo je zpátky na 0.
Proč zrovna 7 dní po 9 mm: takový déšť dá právě tolik vláhy, kolik jí v sezóně bývá obvykle, v polovině případů víc, v polovině míň. Stejný úhrn v jednom lijáku by index zvedl méně: model počítá i s tím, jak často pršelo, takže týden drobnějšího deště váží víc než jeden liják. Mírný pohyb zelených sloupců dělá roční doba, ne déšť.

Proč takový odstup

Okno modelu jsme vybrali podle toho, kdy se po dešti objevují hlášení nálezů hub. Déšť z posledních dní se v nich ještě neprojevuje. Model tedy měří hlášení nálezů, ne vyrašení: plodnice můžou vyrůst dřív, než je někdo najde a nahlásí.

Po vydatném dešti se tedy v hlášeních nálezů první dny nic neprojeví. A když potom přijde sucho, číslo neklesne hned, ale pomalu, jak poslední deště v okně doznívají. Jak jsme okno měřili, popisuje metodika. Jak počasí spouští růst mycelia, vysvětluje věda za Mykoindexem.

Kdy v roce rostou houby

Typický Mykoindex v každém měsíci, spočítaný z denních dat ČHMÚ za roky 1996–2025. Hlavní sezóna, tedy měsíce, kdy index dosahuje aspoň poloviny vrcholu, běží od července do října. Nejvýš vychází srpen (44,5), nejníž leden (1,3).

  1. Leden1,3
  2. Únor1,4
  3. Březen1,7
  4. Duben2,4
  5. Květen6,7
  6. Červen18,7
  7. Červenec30,5
  8. Srpen44,5
  9. Září42,6
  10. Říjen30,1
  11. Listopad9,2
  12. Prosinec1,8

Je to průměr podmínek pro růst, ne sezóna konkrétního druhu. Co v kterém měsíci roste, ukáže kalendář po klepnutí na měsíc. Postup výpočtu a data ke stažení najdeš ve studii Kdy v Česku rostou houby.

V jakém lese a pod kterým stromem hledat

Atlas má zveřejněných 175 druhů a 94 z nich roste ve svazku s konkrétním stromem. Takový druh se vyskytuje jen v lese, kde ten strom roste.

Seznamy ukazují, kolik druhů z atlasu se na daný les nebo strom váže. Je to počet druhů, ne množství hub: neříká, kde jich najdeš nejvíc, jen kolik různých druhů tam může růst.

Počítají se všechny zveřejněné druhy atlasu a délka lišty je podíl z nich. Jeden druh roste často ve více lesích i pod více stromy, proto se čísla nesčítají. Co je to mykorhiza, vysvětluje článek o soužití hub se stromy.

Kam na houby: oblasti, kde se jich hlásí nejvíc

Počasí rozhoduje o tom, jestli houby porostou tenhle týden. O tom, jestli je kde hledat, rozhoduje samotné místo, a to se nemění. Změřili jsme to z 37 063 hlášení hub v 30 oblastech za roky 2019 až 2025. Žebříček tedy měří, kde se houby hlásí, ne kde doopravdy rostou. Nejvyšší podíl má Šumava, nejnižší Pálava. Mezi krajními oblastmi je rozdíl 10,5násobný.

Jestli tam houby porostou zrovna teď, se z žebříčku vyčíst nedá. Oblast vyber tady, den podle živé mapy.

  1. Šumava2,31×
  2. Beskydy1,51×
  3. Slavkovský les1,41×
  4. Labské pískovce1,36×
  5. Brdy1,34×
  6. České Švýcarsko1,33×
  7. Křivoklátsko1,16×
  8. Český les1,14×
  9. Broumovsko1,09×
  10. Jizerské hory1,08×
  11. Blanský les1,03×
  12. Kokořínsko1,03×
Čárka = mediánová oblast (1,00×)
Delší lišta = větší podíl
Čte se to takhle: v okruhu 20 km kolem středu oblasti tvoří houby takový podíl všech nahlášených pozorování přírody, který je tolikrát větší než v mediánové oblasti. Počítá se podíl, ne počet, protože surový počet nálezů měří hlavně to, kolik lidí do lesa chodí. Data 2019 až 2025, měsíce červenec až říjen, zdroj iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz hlášení, ne mapa výskytu.

Všech 30 oblastí s detailem

Oblasti z žebříčku podle kraje

Časté otázky

  • Rostou houby hned po dešti?

    Ne. Déšť z posledních dní se v hlášeních nálezů ještě neprojeví, plodnice potřebují čas. Právě proto Mykoindex počítá s deštěm z uplynulých týdnů, ne s tím včerejším.

  • V jakém lese roste nejvíc druhů?

    V atlasu Mykoindexu roste nejvíc druhů v listnatém lese (123), dál ve smíšeném lese (107) a v jehličnatém lese (91). Atlas jich má zveřejněných 175. Je to počet druhů, které se na les vážou, ne množství hub, které tam najdeš.

  • Pod kterým stromem hledat houby?

    Nejvíc druhů z atlasu roste pod dubem (37), pod smrkem (35), pod bukem (33) a pod borovicí (30). Se kterým stromem roste konkrétní druh, uvádí jeho stránka v atlasu.

  • Kam na houby bez vlastních míst?

    V žebříčku hlášení hub vede Šumava. Dnešní stav oblastí ukazuje živá mapa, stromy a typy lesů jsou popsané výš na této stránce. V národních parcích a rezervacích platí pro sběr omezení, u takové oblasti na ně upozorní její stránka.