Mykoindex

Průvodce z měřených dat

Kam a kdy na houby

Za kolik dní po dešti houby rostou, ve kterých měsících je sezóna, pod kterými stromy je hledat a do kterých oblastí jezdit.

Po dešti houby nevyrostou hned. Právě proto Mykoindex počítá s deštěm, který spadl před 9 až 33 dny, ne s tím včerejším. Hlavní sezóna běží od července do října a nejvíc druhů z atlasu roste pod dubem a pod smrkem.

Kam vyrazit dnes63ze 100 v průměru za Česko, dobré podmínkyKde je to dnes nejlepší, ukáže živá mapa

Za jak dlouho po dešti rostou houby

Déšť, který spadne dnes, se v Mykoindexu projeví až za 9 dní. Potom s ním model počítá stejnou vahou až do 33. dne a nakonec z výpočtu vypadne. Graf ukazuje, jak číslo na jeden déšť odpoví.

Co udělá s Mykoindexem jeden déšť

Příklad: 1. září naprší 55 mm, předtím i potom je sucho.

  • Den deště až 8. den: Číslo se ještě nehne, zůstává na 1. Houby potřebují čas, než vyrostou a lidé je začnou nacházet.
  • 9. až 33. den: Déšť se počítá a drží Mykoindex na 44 až 50 bodech. V téhle době se po dešti nejčastěji hlásí nálezy.
  • Od 34. dne: Déšť už je moc starý a z výpočtu vypadne. Když mezitím znovu nezaprší, číslo spadne zpátky na 1.
Proč zrovna 55 mm: tolik v sezóně za tu dobu obvykle napadne, v polovině případů víc, v polovině míň. Mírný pohyb zelených sloupců dělá roční doba, ne déšť.

Proč takový odstup

Okno modelu jsme vybrali podle toho, kdy se po dešti objevují hlášení nálezů hub. Déšť z posledních dní se v nich ještě neprojevuje. Model tedy měří hlášení nálezů, ne vyrašení: plodnice můžou vyrůst dřív, než je někdo najde a nahlásí.

Pro výlet z toho plyne, že po vydatném dešti nemusíš do lesa hned druhý den. A když potom přijde sucho, číslo neklesne hned, ale až když z okna vypadnou poslední deště. Jak jsme okno měřili, popisuje metodika. Jak počasí spouští růst mycelia, vysvětluje věda za Mykoindexem.

Kdy v roce rostou houby

Typický Mykoindex v každém měsíci, spočítaný z denních dat ČHMÚ za roky 1996–2025. Hlavní sezóna, tedy měsíce, kdy index dosahuje aspoň poloviny vrcholu, běží od července do října. Nejvýš vychází září (45,7), nejníž únor (1,0).

  1. Leden1,1
  2. Únor1,0
  3. Březen1,2
  4. Duben1,9
  5. Květen6,1
  6. Červen18,3
  7. Červenec30,8
  8. Srpen45,1
  9. Září45,7
  10. Říjen29,5
  11. Listopad7,9
  12. Prosinec1,3

Je to průměr podmínek pro růst, ne sezóna konkrétního druhu. Co v kterém měsíci roste, ukáže kalendář po klepnutí na měsíc. Postup výpočtu a data ke stažení najdeš ve studii Kdy v Česku rostou houby.

V jakém lese a pod kterým stromem hledat

Atlas má zveřejněných 162 druhů a 90 z nich roste ve svazku s konkrétním stromem. Bez něj plodnice nevyroste, takže les vybírej podle stromů, které v něm rostou.

Seznamy ukazují, kolik druhů z atlasu na daný les nebo strom váže. Je to počet druhů, ne množství hub: neříká, kde jich najdeš nejvíc, jen kolik různých druhů tam může růst.

Počítají se všechny zveřejněné druhy atlasu a délka lišty je podíl z nich. Jeden druh roste často ve více lesích i pod více stromy, proto se čísla nesčítají. Co je to mykorhiza, vysvětluje článek o soužití hub se stromy.

Kam na houby: oblasti, kde se jich hlásí nejvíc

Počasí rozhoduje o tom, jestli houby porostou tenhle týden. O tom, jestli je kde hledat, rozhoduje samotné místo, a to se nemění. Změřili jsme to z 37 063 hlášení hub v 30 oblastech za roky 2019 až 2025. Žebříček tedy měří, kde houbaři houby hlásí, ne kde doopravdy rostou. Nejvyšší podíl má Šumava, nejnižší teplá a suchá Pálava. Mezi krajními oblastmi je rozdíl 10,5násobný.

Jestli tam houby porostou zrovna teď, se z žebříčku vyčíst nedá. Oblast vyber tady, den podle živé mapy.

  1. Šumava2,31×
  2. Beskydy1,51×
  3. Slavkovský les1,41×
  4. Labské pískovce1,36×
  5. Brdy1,34×
  6. České Švýcarsko1,33×
  7. Křivoklátsko1,16×
  8. Český les1,14×
  9. Broumovsko1,09×
  10. Jizerské hory1,08×
  11. Blanský les1,03×
  12. Kokořínsko1,03×
Čárka = mediánová oblast (1,00×)
Delší lišta = větší podíl
Čte se to takhle: v okruhu 20 km kolem středu oblasti tvoří houby takový podíl všech nahlášených pozorování přírody, který je tolikrát větší než v mediánové oblasti. Počítá se podíl, ne počet, protože surový počet nálezů měří hlavně to, kolik lidí do lesa chodí. Data 2019 až 2025, měsíce červenec až říjen, zdroj iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz hlášení, ne mapa výskytu.

Všech 30 oblastí s detailem

Oblasti z žebříčku podle kraje

Časté otázky

  • Rostou houby hned po dešti?

    Ne. Déšť z posledních dní se v hlášeních nálezů ještě neprojeví, plodnice potřebují čas. Právě proto Mykoindex počítá s deštěm, který spadl před 9 až 33 dny, ne s tím včerejším.

  • V jakém lese roste nejvíc druhů?

    V atlasu Mykoindexu roste nejvíc druhů v listnatém lese (112), dál ve smíšeném lese (98) a v jehličnatém lese (85). Atlas jich má zveřejněných 162. Je to počet druhů, které na les vážou, ne množství hub, které tam najdeš.

  • Pod kterým stromem hledat houby?

    Nejvíc druhů z atlasu roste pod dubem (36), pod smrkem (35), pod bukem (32) a pod borovicí (29). Když hledáš konkrétní houbu, podívej se v atlasu u jejího druhu, se kterým stromem roste.

  • Kam na houby bez vlastních míst?

    Začni v oblasti, kde houbaři hlásí houby nejčastěji: v žebříčku oblastí vede Šumava. Tam hledej les se stromy, pod kterými roste nejvíc druhů, a den vyber podle živé mapy. V národních parcích a rezervacích platí pro sběr omezení, u takové oblasti na ně upozorní její stránka.