Z čeho se skládá dnešní číslo
Mykoindex 0–100 spojuje naměřené srážky před 9 až 33 dny, roční dobu a pojistku proti mrazu do jednoho čísla. Žádné magické skóre, všechno je odvozené z měřených dat.
Členy se násobí, takže stačí, aby jediný klesl k nule, a klesne celé skóre. Podíl na výsledku proto není pevné procento: mění se den ode dne podle toho, jak vysoko která složka zrovna je.
- Člen 1Ve vzorci
sezónnost
roční doba, spočítaná z pozorování hub v letech 2019 až 2025. Mimo sezónu srazí skóre dolů i po vydatném dešti.
- Člen 2Ve vzorci
biotop
typ porostu, zatím všude pevně 1,0 — kdo čeká, že mapa rozliší smrčinu od doubravy, ji zatím nerozliší.
- Člen 3Ve vzorci
mráz
pojistka po silném mrazu. Není to prediktor, jen brzda, aby model po mrazivé noci netvrdil „vyraž do lesa“.
- Člen 4Ve vzorci
vlhkost
kolik napršelo v období před 9 až 33 dny, všech 25 dní okna stejnou vahou. Dnešní déšť se v čísle projeví až za devět dní.
Co na houby působí, ale do čísla nevstupuje
Tohle je ta zajímavější polovina stránky. Že něco na houbu prokazatelně působí, ještě neznamená, že to zlepší předpověď: část faktorů se s vláhou v datech překrývá, k jiným nejsou data v použitelné podrobnosti. U každého proto stojí, proč ve vzorci není.
Platí to i o modelu jako celku: mykoindex je model podmínek, ne měření reálného plození. Ověřovali jsme ho proti nálezovým datům z iNaturalistu na letech, které při ladění neviděl, takže dovednost je změřená — ale nízká. Je to odhad podmínek pro růst, ne kalendář sběru.
- Ve vzorci není
Teplota
Optimum většiny českých druhů leží zhruba mezi 12 a 22 °C. Pod 5 °C se růst zastaví, nad 25 °C mycelium trpí.
Co to dělá s houbou
Že teplota s plozením souvisí, je v literatuře doložené: hřib smrkový iniciuje plodnice při půdní teplotě zhruba 10 až 18 °C, nad 22 °C plození ustupuje. Chladnější noci navíc fungují jako stresový signál. Biologicky je to jeden z nejsilnějších faktorů, jaké houba zažívá.
Proč to mykoindex nepočítá
Protože se změřilo, že předpověď zhoršuje. Doložený vliv na houbu ještě neznamená použitelný prediktor: teplota se s vláhou v datech překrývá a přidaná do vzorce ubírá dovednost, místo aby ji přidávala. Na sedmi sezónách klesla schopnost předpovědi z 0,404 na 0,145, když se teplota přidala jako člen. Zůstala jen pojistka po silném mrazu, a ta nic nepředpovídá, jen brzdí.
Zdroje & citace (2)
- Moore, D. (2010). 21st Century Guidebook to Fungi. Cambridge UP.
- Ágreda, T. et al. (2015). Drivers of mushroom productivity. Forest Ecology and Management 348.
- Ve vzorci není
Období sucha
Po několika týdnech bez deště přejde mycelium do klidu a plodnice nezaloží, i když v půdě ještě něco zbývá.
Co to dělá s houbou
Delší sucho mycelium nezabije, ale stáhne. Než po dešti začne znovu zakládat primordia, musí se rehydratovat, a to trvá dny. Proto bývají dvě srážkové epizody po sobě produktivnější než jedna vydatná a proto se po dlouhém suchu čeká déle než po vlhkém létě.
Proč to mykoindex nepočítá
Sucho model netrestá zvlášť. Nahrazuje to tím, že okno srážek nevidí posledních 9 dní, takže čerstvé sucho se do čísla promítne samo, jen se zpožděním. Do 6. 9. 2026 model počítal lineární trest, který dosáhl nuly po čtrnácti dnech bez deště; ten člen z modelu vypadl.
Zdroje & citace (1)
- Pinna, S. & Boddy, L. (2010). Effect of temperature on fruiting of macromycetes. Czech Mycology 62(2).
- Ve vzorci není
Mykorhizní partner
Bez konkrétního stromu plodnice nevyroste. Hřib smrkový potřebuje smrk, kozák břízu.
Co to dělá s houbou
Mykorhiza je 400 milionů let stará symbióza: houba dodává stromu minerální živiny a dostává cukry. Zhruba 95 % cévnatých rostlin ji má. Některé druhy jsou vázané na jediného hostitele, jiné jsou generalisté a zvládnou desítky stromů. Kde partner není, houba neroste bez ohledu na počasí.
Proč to mykoindex nepočítá
Ve vzorci člen pro biotop je, ale je všude nastavený na 1,0, takže se ničím neprojeví. Data o porostu v potřebné podrobnosti nemáme a odhad by číslu dodal přesnost, kterou nemá. Mapa proto smrčinu od doubravy nerozliší a druhovou vazbu je nutné hledat v atlasu, ne v indexu.
Zdroje & citace (2)
- Smith, S.E. & Read, D.J. (2008). Mycorrhizal Symbiosis (3rd ed). Academic Press.
- Wang, B. & Qiu, Y.L. (2006). Mycorrhiza 16(5): 299-363.
- Ve vzorci není
Fenologický posun
Vrchol sezóny se za posledních čtyřicet let posunul o týdny později. Kalendář z osmdesátých let už neplatí.
Co to dělá s houbou
Roční doba ve vzorci je: sezónnost je jedním z členů. Není v něm ale trend. Sezónní křivka je spočítaná z pozorování let 2019 až 2025 a je pro všechny roky stejná, takže popisuje dnešní sezónu, ne tu, která přijde za deset let.
Proč to mykoindex nepočítá
Posun by šlo modelovat jen z dlouhé řady nálezů a ta by musela být očištěná od chování houbařů. Sezónní křivka totiž z poloviny stojí na klimatologii hlášení, tedy na tom, kdy lidé chodí do lesa a hlásí nálezy, ne jen na tom, kdy houby rostou. Přidat do takového podkladu ještě odhad trendu by znamenalo předstírat přesnost, kterou data nemají.
Zdroje & citace (2)
- Kauserud, H. et al. (2008). Mushroom fruiting and climate change. PNAS 105(10).
- Gange, A.C. et al. (2007). Rapid and recent changes in fungal fruiting patterns. Science 316: 71.
- Ve vzorci není
Nadmořská výška
V nížině je tepleji a sušeji, v horách je sezóna kratší. Stejný déšť dopadne v obou případech jinak.
Co to dělá s houbou
Výška posouvá teplotu i to, jak dlouho v půdě vydrží voda. Prakticky se to projeví hlavně na délce sezóny: horský les startuje později a končí dřív, nížina má delší, ale sušší okno.
Proč to mykoindex nepočítá
Do samotného indexu výška nevstupuje. Do 6. 9. 2026 měl vzorec výškovou korekci v řádu jednotek procent, ta se ale nikdy neověřila proti nálezům a s přechodem na měřené srážky vypadla. Terénní zjemnění mapy na jemnější mřížku je samostatná vrstva a popisuje ho metodika, ne tenhle vzorec.
Zdroje & citace (1)
- AOPK ČR, typologie lesů ČR.
- Ve vzorci není
pH půdy
Liška má ráda kyselé bory, hřib dubový spíš neutrální dubohabřiny. Kyselost půdy rozhoduje o tom, kdo tu vůbec může růst.
Co to dělá s houbou
pH určuje, s jakým stromem může houba vůbec žít, a tím i to, které druhy se na daném místě vyskytnou. Kyselé bory hostí lišku, klouzka a suchohřiba, neutrální dubohabřiny hřib dubový, kozáka a lakovku, vápnité teplomilné lesy vzácnější druhy.
Proč to mykoindex nepočítá
Plošná data o pH lesních půd v rozlišení, které by mapě k něčemu bylo, veřejně nejsou. pH se navíc mění pomalu, takže by ze dne na den nic nevysvětlilo: rozhoduje o tom, KDO na místě roste, ne o tom, JESTLI roste tenhle týden. Patří proto do atlasu druhů, ne do denního skóre.
Zdroje & citace (1)
- Tedersoo, L. et al. (2012). Towards global patterns in soil mycorrhizal communities.
Více o metodice
- Kompletní metodika mykoindexu → (co do vzorce vstupuje, datové zdroje, jak se model ověřoval, co NEUMÍ)
- Co se v metodice změnilo → (každá oprava se starou i novou hodnotou, nejnovější nahoře)
- Všechny vědecké články na blogu →
Zpětná vazba
Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.