Z čeho se skládá dnešní číslo
Mykoindex 0–100 spojuje naměřené srážky před 9 až 40 dny, vlhkost půdy, roční dobu a pojistku proti mrazu do jednoho čísla. Žádné magické skóre, všechno je odvozené z měřených dat.
Členy se násobí, takže stačí, aby jediný klesl k nule, a klesne celé skóre. Podíl na výsledku proto není pevné procento: mění se den ode dne podle toho, jak vysoko která složka zrovna je.
- Člen 1Ve vzorci
sezónnost
roční doba, spočítaná z pozorování hub v letech 2019 až 2025. Mimo sezónu srazí skóre dolů i po vydatném dešti. Na horách sezóna končí dřív: podzimní útlum přichází o 3 dny dřív na každých 100 metrů nad 502 m, v nížinách naopak později.
- Člen 2Ve vzorci
biotop
u lokality zatím pevně 1,0: předpověď je o jejích lesích, ať je lesa v celé oblasti kolik chce. Na mapě má čtverec s málo lesem nižší index, protože houby rostou v lese: bez lesa se podmínky násobí 0,2, od 60 % lesa plně (podíl lesa podle družicových dat Copernicus, stav 2018). Smrčinu od doubravy hlavní index nerozlišuje. Na detailní mapě je volitelná vrstva Hřiby: barvu indexu nechá jen v jehličnatých a smíšených lesích a jinde ukáže čistou mapu. Rozhoduje podíl jehličnanů v lese (naplno od 70 %) krát podíl lesa ve čtverci (naplno od 60 %): barva se objevuje od 40 % a plná je od 60 %. Do mykoindexu nevstupuje.
- Člen 3Ve vzorci
mráz
brzda po mrazivých nocích. Jedna slabá mrazová noc ubere málo, série tuhých mrazů hodně a po oteplení se brzda do týdne uvolní. Noční minimum přepočítáváme z výšky stanice na výšku lesa. Není to prediktor, jen pojistka, aby model po mrazech netvrdil „vyraz do lesa“.
- Člen 4Ve vzorci
vlhkost
kolik napršelo v období před 9 až 40 dny. Do 28. dne po dešti váží každý den stejně, potom vliv deště postupně slábne. Záleží i na tom, jak často pršelo: každý deštivý den, i slabý, přidá vláhy víc, než by odpovídalo jeho milimetrům, a jeden vydatný liják se naopak počítá méně než stejná voda rozložená do více dní. K dešti přidáváme vlhkost svrchní vrstvy půdy (0 až 7 cm) z modelu ERA5-Land evropské služby Copernicus: když je půda vlhčí, než v tu dobu roku bývá, index jde nahoru, když sušší, dolů. Data chodí se zpožděním, proto bereme stav z doby před 7 dny a pro celý týdenní výhled stejný. Dnešní déšť se v čísle projeví až za 9 dní.
Co na houby působí, ale do čísla nevstupuje
Tohle je ta zajímavější polovina stránky. Že něco na houbu prokazatelně působí, ještě neznamená, že to zlepší předpověď: část faktorů se s vláhou v datech překrývá, k jiným nejsou data v použitelné podrobnosti. U každého proto stojí, proč ve vzorci není.
Platí to i o modelu jako celku: mykoindex je model podmínek, ne měření reálného plození. Ověřovali jsme ho proti nálezovým datům z iNaturalistu na letech, které při ladění neviděl, takže dovednost je změřená, ale nízká. Je to odhad podmínek pro růst, ne kalendář sběru.
- Ve vzorci není
Teplota
Plodnice se tvoří spíš při nižší teplotě, než jaká nejvíc svědčí podhoubí. Proto bývá nejúrodnější ochlazení po teplém a vlhkém období.
Co to dělá s houbou
Že teplota s plozením souvisí, je v literatuře doložené: hřib smrkový obvykle vyráží po deštích v teplém počasí, na které navážou podzimní deště a pokles teploty půdy, a plodnice se obecně tvoří při nižší teplotě, než jaká nejvíc svědčí růstu podhoubí. Ochlazení navíc funguje jako signál k plození.
Proč to mykoindex nepočítá
Zatím proto, že signál není dost jistý. Chladnější týdny než obvykle v datech opravdu mívají víc nálezů, a když se teplota přidala vedle srážek, předpověď se na letech, které ladění nevidělo, zlepšila. Jenže jen v pěti ze sedmi sezón a o kus, který se vejde do náhody. Teplota se navíc s vláhou překrývá: deštivé týdny bývají chladnější. Dokud se to na dalších sezónách nepotvrdí, index podle teploty číslo neposouvá. Zůstala jen pojistka po mrazu, a ta nic nepředpovídá, jen brzdí.
Zdroje a citace (3)
- Moore, D. (2010). 21st Century Guidebook to Fungi. Cambridge UP.
- Hall, I. R., Lyon, A. J. E., Wang, Y. & Sinclair, L. (1998). Ectomycorrhizal fungi with edible fruiting bodies 2. Boletus edulis. Economic Botany 52(1), 44–56.
- Boddy, L. et al. (2014). Climate variation effects on fungal fruiting. Fungal Ecology 10, 20–33.
- Ve vzorci není
Období sucha
Po několika týdnech bez deště přejde mycelium do klidu a plodnice nezaloží, i když v půdě ještě něco zbývá.
Co to dělá s houbou
Delší sucho mycelium nezabije, ale stáhne. Než po dešti začne znovu zakládat primordia, musí se rehydratovat, a to trvá dny. Proto bývají dvě srážkové epizody po sobě produktivnější než jedna vydatná a proto se po dlouhém suchu čeká déle než po vlhkém létě.
Proč to mykoindex nepočítá
Sucho model netrestá zvláštním členem. Do čísla se promítne samo, jen se zpožděním: srážky z posledních 8 dní okno nevidí a vlhkost půdy, která index sráží, když je půda sušší než obvykle, je 7 dní stará. Do 6. 9. 2026 model počítal lineární trest, který dosáhl nuly po čtrnácti dnech bez deště; ten člen z modelu vypadl.
- Ve vzorci není
Mykorhizní partner
Bez konkrétního stromu plodnice nevyroste. Hřib smrkový potřebuje smrk, kozák břízu.
Co to dělá s houbou
Mykorhiza je 400 milionů let stará symbióza: houba dodává stromu minerální živiny a dostává cukry. Zhruba 95 % cévnatých rostlin ji má. Některé druhy jsou vázané na jediného hostitele, jiné jsou generalisté a zvládnou desítky stromů. Kde partner není, houba neroste bez ohledu na počasí.
Proč to mykoindex nepočítá
Ve vzorci člen pro biotop je, ale je všude nastavený na 1,0, takže se ničím neprojeví. Data o porostu v potřebné podrobnosti nemáme a odhad by číslu dodal přesnost, kterou nemá. Mapa proto smrčinu od doubravy nerozliší a druhovou vazbu je nutné hledat v atlasu, ne v indexu.
Zdroje a citace (2)
- Smith, S.E. & Read, D.J. (2008). Mycorrhizal Symbiosis (3rd ed). Academic Press.
- Wang, B. & Qiu, Y.L. (2006). Mycorrhiza 16(5): 299-363.
- Ve vzorci není
Fenologický posun
Vrchol sezóny se za posledních čtyřicet let posunul o týdny později. Kalendář z osmdesátých let už neplatí.
Co to dělá s houbou
Roční doba ve vzorci je: sezónnost je jedním z členů. Není v něm ale trend. Sezónní křivka je spočítaná z pozorování let 2019 až 2025 a je pro všechny roky stejná, takže popisuje dnešní sezónu, ne tu, která přijde za deset let.
Proč to mykoindex nepočítá
Posun by šlo modelovat jen z dlouhé řady nálezů a ta by musela být očištěná od chování houbařů. Sezónní křivka totiž z poloviny stojí na klimatologii hlášení, tedy na tom, kdy lidé chodí do lesa a hlásí nálezy, ne jen na tom, kdy houby rostou. Přidat do takového podkladu ještě odhad trendu by znamenalo předstírat přesnost, kterou data nemají.
Zdroje a citace (2)
- Kauserud, H. et al. (2008). Mushroom fruiting and climate change. PNAS 105(10).
- Gange, A.C. et al. (2007). Rapid and recent changes in fungal fruiting patterns. Science 316: 71.
- Ve vzorci není
Nadmořská výška
V nížině je tepleji a sušeji, v horách je sezóna kratší. Stejný déšť dopadne v obou případech jinak.
Co to dělá s houbou
Výška posouvá teplotu i to, jak dlouho v půdě vydrží voda. Prakticky se to projeví hlavně na délce sezóny: horský les startuje později a končí dřív, nížina má delší, ale sušší okno.
Proč to mykoindex nepočítá
Jako samostatný člen ve vzorci není: plošná korekce „v horách méně hub“, kterou měl vzorec do 6. 9. 2026, se nikdy neověřila proti nálezům a vypadla. Od září 2026 ale výška vstupuje nepřímo dvakrát, obojí změřené. Posouvá konec sezóny: na horách podzimní útlum přichází o 3 dny dřív na každých 100 metrů nad 502 m, což ukázala hlášení nálezů po okruzích. A přepočítává noční minimum ze stanice na výšku lesa, aby mrazová pojistka brzdila tam, kde opravdu mrzlo. Začátek sezóny se s výškou neposouvá, na to data nestačí. Terénní zjemnění mapy na jemnější mřížku je samostatná vrstva a popisuje ho metodika.
Zdroje a citace (1)
- AOPK ČR, typologie lesů ČR.
- Ve vzorci není
pH půdy
Lesní půdy v Česku jsou skoro všude kyselé. Kde je pH vyšší, na vápencích a v nivách, rostou jiné stromy a s nimi jiné houby.
Co to dělá s houbou
pH spolu s horninou rozhoduje, které stromy na místě rostou, a tím i které mykorhizní houby se tam vyskytnou. Rozdíly mezi běžnými lesy jsou přitom malé: smrčiny, bory i bučiny mají v horních 30 cm medián pH kolem 4,2–4,4, doubravy 4,7. Výrazně méně kyselá jsou hlavně vápencová stanoviště a lužní lesy v nivách. Na vápencích rostou vzácnější teplomilné druhy jako hřib satan.
Proč to mykoindex nepočítá
pH se mění pomalu, takže by ze dne na den nic nevysvětlilo: rozhoduje o tom, KDO na místě roste, ne o tom, JESTLI roste tenhle týden. Patří proto do atlasu druhů, ne do denního skóre. Bodová data o pH lesních půd přitom existují (databáze VÚLHM, přes 8 000 míst z let 2000–2020).
Více o metodice
- Kompletní metodika mykoindexu → (co do vzorce vstupuje, datové zdroje, jak se model ověřoval, co NEUMÍ)
- Co se v metodice změnilo → (každá oprava se starou i novou hodnotou, nejnovější nahoře)
- Všechny vědecké články na blogu →
Zpětná vazba
Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.