Klasická otázka, která zní jednoduše, ale lidová tradice a moderní fyziologie ji zodpovídají odlišně. Lidová zkušenost říká „týden po dešti", atlas druhů „14 dní". Skutečnost závisí na třech proměnných: typ deště, teplota půdy a délka předchozí suché periody. Tento článek to rozkládá.
Co musí všechno nastat, aby plodnice vyrazila
Plodnice není „odpověď na déšť" — je to vyvrcholení fyziologického procesu, který trvá týdny. Mycelium pod zemí žije celoročně. Aby se přepnulo do rozmnožovacího režimu (vytvořilo plodnice), potřebuje signál: dostatečnou půdní vlhkost, stabilní teplotu (ne extrémy v žádnou stranu) a u některých druhů změnu fotoperiody nebo atmosférického tlaku [1].
Když všechno sedí, mycelium zakládá primordia, drobounké zárodky plodnic 1–2 mm. Z primordia do dospělé plodnice trvá u hřibovitých 5–8 dní, u některých rychlerostoucích druhů (václavky, hlívy) jen 2–3 dny. Tato fáze je viditelná — to je houbařské „vyrazila".
Typ deště rozhoduje
Krátký intenzivní liják (30 mm za hodinu): voda steče po povrchu, půda nasaje minimum. Pro houby často skoro k ničemu, mycelium pořád suché.
Vytrvalý déšť 24–48 hodin (10–15 mm/den): voda postupně proniká do hloubky 10–20 cm, kde mycelium žije. Klasická „houbařská" konfigurace srážek.
Mlhavá deštivá období (3–5 dní 5 mm/den): nejlepší pro mycelium, ale pomalejší startovací signál pro plodnice. Často připraví terén pro další silnější srážku jako spouštěč.
Ve výsledku: 7 dní po vytrvalém dešti je čas vyrazit; 14 dní po krátkém lijáku po suchu je optimum, protože mycelium se musí nejdřív rehydratovat.
Lidové „týden" platí po vytrvalém dešti. „14 dní" platí po krátkém lijáku po dlouhém suchu. Lidová zkušenost má pravdu, jen ji zobecňuje.
Teplota jako modifikátor
I po ideálním dešti mycelium nereaguje, pokud teplota půdy klesne pod 8 °C nebo vyleze nad 22 °C. Hřib smrkový má optimum 12–18 °C, lišky 14–20 °C, klouzky 10–18 °C [2]. Když teploměr ráno ukazuje 5 °C, ani dokonalá vlhkost nepomůže.
V praxi: po srpnových srážkách s nočními teplotami 8–12 °C je 7 dní dostatečně. Po říjnových srážkách s teplotami 4–7 °C může trvat 14–20 dní, než plodnice vyleze (pokud vůbec).
Předchozí sucho jako reset
Pokud bylo 3+ týdny suché období, mycelium je v klidovém stavu: buňky stažené, fyziologie pomalá. Aby vyrazilo plodnice po deštích, potřebuje nejdřív rehydrataci (5–10 dní), pak začne zakládat primordia (5–8 dní). Celkem 10–18 dní.
Po krátkém 1–2týdenním suchu je doba kratší, mycelium totiž nestihlo úplně přejít do klidu. Stačí 7–10 dní po srážkách.
Pokud mycelium dlouho po suchu zase vyschne, plodnice se přeruší v primordiálním stádiu a po dalším deštění se cyklus restartuje. Proto 2 silné deště v řadě (s 4–5 dny mezi nimi) dávají často lepší výsledek než jeden velký.
Praktické pravidlo pro houbaře
Standardní letní situace (15+ °C noci, žádné dlouhé předchozí sucho): 7 dní po vytrvalém dešti.
Po dlouhém suchu (3+ týdny): 12–14 dní po prvním pořádném dešti, ideálně po 2 deštích v řadě.
Pozdní podzim (chladné noci): 10–14 dní, plodnice budou pomalejší a méně bohaté.
Mykoindex tyto faktory kombinuje algoritmicky a přepočítává denně z dat ČHMÚ (viz Věda za výpočtem). Místo odhadování podle data se podívej na aktuální skóre mykoindexu pro danou lokalitu.
Související druhy v atlasu
Mykoindex faktor
Tato část mykoindexu je vizuálně zpracovaná v sekci Věda — podívej se na rozklad faktorů, které ovlivňují růst hub.
Zdroje a citace
- [1]Boddy, L. & Hiscox, J. (2016). Fungal ecology — principles and mechanisms of colonization and competition. Microbiology Spectrum, 4(6), 1–18.
- [2]Pinna, S. & Boddy, L. (2010). Effect of temperature on fruiting of macromycetes — a literature review. Czech Mycology, 62(2), 175–192.