Klasická otázka, která zní jednoduše. Lidová zkušenost říká „týden po dešti“, jiní tvrdí „14 dní“. Obojí má kus pravdy a obojí zjednodušuje: houby po dešti opravdu nerostou hned, ale kolik dní to trvá, záleží na typu deště, teplotě půdy a na tom, jak suché bylo předtím. Článek vysvětluje proč a ukazuje, co z naměřených srážek počítá Mykoindex.
Co musí všechno nastat, aby plodnice vyrazila
Plodnice není odpověď na déšť, je to vyvrcholení fyziologického procesu, který trvá týdny. Mycelium pod zemí žije celoročně. Aby se přepnulo do rozmnožovacího režimu (vytvořilo plodnice), potřebuje signál: dostatečnou vlhkost, vhodnou teplotu (často její pokles) a u některých druhů i světlo [1].
Když všechno sedí, mycelium zakládá primordia, drobounké zárodky plodnic velké 1–2 mm. Než z nich vyroste dospělá plodnice, uplyne ještě několik dní, u rychle rostoucích druhů (václavky, hlívy) méně. Teprve tahle fáze je vidět, to je houbařské „vyrazila“.
Typ deště rozhoduje
Krátký intenzivní liják (30 mm za hodinu): voda steče po povrchu, půda nasaje minimum. Pro houby často skoro k ničemu, mycelium pořád suché.
Vytrvalý déšť 24–48 hodin (10–15 mm/den): voda postupně proniká do hloubky 10–20 cm, kde mycelium žije. Klasická houbařská konfigurace srážek.
Mlhavá deštivá období (3–5 dní 5 mm/den): nejlepší pro mycelium, ale pomalejší startovací signál pro plodnice. Často připraví terén pro další silnější srážku jako spouštěč.
Shrnuto: vytrvalý déšť je lepší spouštěč než krátký liják. Po lijáku, kterému předcházelo sucho, to trvá déle, protože mycelium se musí nejdřív znovu nasát vodou.
Lidová zkušenost má pravdu v tom, že houby nerostou hned po dešti. Jedno číslo dní, které by platilo vždycky, ale neexistuje.
Teplota jako modifikátor
I po ideálním dešti mycelium nereaguje, když je v půdě moc chladno nebo moc teplo: načasování i množství plodnic lesních hub úzce souvisí s teplotou [2]. Když teploměr ráno ukazuje 5 °C, ani dokonalá vlhkost nepomůže.
V praxi: v teplém konci léta plodnice po dešti vyrostou rychleji než v chladném říjnu. Po studených podzimních srážkách to trvá déle a někdy houby nevyrazí vůbec.
Předchozí sucho jako reset
Pokud suché období trvalo tři a více týdnů, mycelium je v klidovém stavu: buňky stažené, fyziologie pomalá. Po dešti se musí nejdřív znovu nasát vodou a teprve potom začne zakládat primordia, takže první plodnice přijdou později než po dešti uprostřed vlhkého období.
Po krátkém, jedno- až dvoutýdenním suchu je to rychlejší, mycelium totiž nestihlo úplně přejít do klidu.
Pokud mycelium po dlouhém suchu zase vyschne, vývoj plodnic se přeruší v primordiálním stádiu a po dalším dešti se cyklus restartuje. Proto 2 silné deště v řadě (s několika dny mezi nimi) dávají často lepší výsledek než jeden velký.
Jak to číst v praxi
Pevné pravidlo „za týden po dešti“ neplatí. Rozhoduje, kolik napršelo a jak vytrvale, jak je teplo a jak suché bylo předtím.
Po dešti nespěchej: den nebo dva po něm nové plodnice ještě nebudou. Po dlouhém suchu a v chladném podzimu počítej s delším čekáním, ideálně se dvěma vydatnějšími dešti za sebou.
Jak dlouho po jednom dešti se houby v Česku objevují a jak dlouho to vydrží, ukazuje graf na konci této části. Počítá ho přímo model Mykoindexu z naměřených srážek.
Ta zpoždění nejsou jen houbařská zkušenost, model s nimi počítá napevno. Právě proto Mykoindex počítá s deštěm, který spadl před 9 až 40 dny, ne s tím včerejším. Místo odhadování podle data se podívej na aktuální skóre pro danou lokalitu; co do vzorce vstupuje a co ne, rozebírá sekce Věda.
Co udělá s Mykoindexem jeden déšť
Příklad: od 1. září prší 7 dní po 9 mm, předtím i potom je sucho.
- Začátek deště až 8. den: Číslo se ještě nehne, zůstává na 0. Houby potřebují čas, než vyrostou a lidé je začnou nacházet.
- 9. až 28. den: Déšť se den po dni započítá a pak drží Mykoindex na 46 až 49 bodech. V téhle době se po dešti nejčastěji hlásí nálezy.
- 29. až 45. den: Vliv deště postupně slábne a číslo klesá den po dni, ne naráz. Nálezů po dešti v téhle době ubývá.
- Od 46. dne: Déšť už z výpočtu odešel. Když mezitím znovu nezaprší, číslo je zpátky na 0.
Související druhy v atlasu
Faktor mykoindexu
Tato část mykoindexu je vizuálně zpracovaná v sekci Věda. Podívej se na rozklad faktorů, které ovlivňují růst hub.
Zdroje a citace
- [1]Moore, D., Gange, A.C., Gange, E.G. & Boddy, L. (2008). Fruit bodies: their production and development in relation to environment. In: Boddy, L., Frankland, J.C. & van West, P. (eds.), Ecology of Saprotrophic Basidiomycetes, British Mycological Society Symposia Series 28, Academic Press, 79–103. https://doi.org/10.1016/S0275-0287(08)80007-0
- [2]Boddy, L., Büntgen, U., Egli, S., Gange, A.C., Heegaard, E., Kirk, P.M., Mohammad, A. & Kauserud, H. (2014). Climate variation effects on fungal fruiting. Fungal Ecology, 10, 20–33. https://doi.org/10.1016/j.funeco.2013.10.006
