Druh · hřibovité · vrchol 7, 8, 9

Hřib kovář

Neoboletus luridiformisHřib kovář je oblíbená jedlá houba z čeledi hřibovité, lidově též „modrák“ nebo „cikán“. Klobouk má 5 až 20 cm, je tmavohnědý až olivově hnědý a za sucha sametový.

Jedlá
Hřib kovář (Neoboletus erythropus) v lese — červený třeň, žluté póry

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Hřib kovář v ruce — červené ústí rourek a žlutá dužnina (klíčový znak)

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Zobrazit další fotky (4)
  • Hřib kovář — detail červených pórů zespodu klobouku

    Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

  • Dva hříbci kováři pohromadě na lesní půdě

    Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

  • Hřib kovář v ruce — celý habitus s červeným třeněm

    Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

  • Skupinka hřibů kovářů v mechu

    Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Ve zkratce

Hřib kovář (Neoboletus luridiformis) je jedlá houba. Sezóna: červenec–září. Biotop: Jehličnaté lesy, Smíšené lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Hřib satan, Závojenka olovová) — vždy urči celou houbu.

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. DU
  4. KV
  5. ČN
  6. ČC
  7. SR
  8. ŘÍ
  9. LI
  10. PR

V sezóně: Červenec, Srpen, Září

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací — vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
hřibovité
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací — vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací — otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina — typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.
Jedlá
Pro začátečníkyAno = druh má minimální riziko záměny s jedovatými, jasně rozpoznatelné znaky. Pouze pro jedlé druhy — nejedlé/jedovaté se začátečníkům nedoporučují.
Ne
NalezitelnostVzácnější druh nebo specifický biotop. Najít chce zkušenost. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".
Najdete zřídka
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností — vždy nech ověřit před konzumací.
3 nebezpečných záměn

Kde hřib kovář v Česku roste

Kraje a okresy, kde je tento druh vázán na převažující biotopy. Prokliky vedou na regionální přehled s aktuálním mykoindexem a sezónou. Není to predikce aktuálního stavu.

Časté otázky

  • Je hřib kovář jedlý?
    Ano, hřib kovář (Neoboletus luridiformis, dříve Boletus luridiformis) je jedlý po důkladném tepelném zpracování, aspoň 15 minut vaření nebo smažení. Syrový obsahuje toxiny, které dráždí trávení (nevolnost, zvracení) a při zahřátí nad 70 °C se rozloží. Na řezu pravidelně modrá, což je u tohoto druhu znak pravosti, ne jedovatosti (Wikipedia).
  • Jak poznám hřib kováře od hřibu satana?
    Klíčová trojice: (1) Klobouk kováře je červenohnědý až tmavohnědý, satan má klobouk světle šedobílý až nažloutle krémový. (2) Kovář má žluté trubičky, satan oranžovočervené až karmínové. (3) Třeň kováře je žlutočervený s drobnými červenými tečkami (NE síťkou), satan má červenožlutou síťku. Vůně kováře je neutrální až houbová, satan v dospělosti zapáchá zkaženou cibulí. Při sebemenší pochybnosti nesbírej. Více o hřibu satanu.
  • Jak hřib kovář upravit (specifika modrání)?
    Modrání je chemická reakce, kdy barvivo v dužnině (variegatová kyselina) reaguje se vzdušným kyslíkem. Po uvaření modrání zmizí a houba chutná normálně. Doporučujeme: očistit, nakrájet, krátce předvařit 5 minut, slít vodu (tím odejde zbytek toxinů, které se teplem rozkládají) a pak smažit nebo dusit jako běžný hřib. Nikdy nepodávejte syrový, i syrová „špička salátu" může způsobit trávicí obtíže.
  • Jaké recepty se hodí pro hřib kovář?
    Díky pevné dužnině je kovář ideální na smažení a dušení, drží tvar a nerozpadne se. Klasiky: houbová omáčka, houbové rizoto, smažené hřibové řízky, houbový guláš. Méně vhodný je do salátů, protože se musí vařit. Na sušení použij mladší plodnice s pevnou dužninou, modrání se sušením ztrácí.
  • Kdy a kde roste hřib kovář?
    Sezóna je červenec až říjen, vrchol v září. Roste v soužití (mykorhize) s dubem, bukem i smrkem, takže má pružnější nároky na stanoviště než hřib smrkový. V ČR je hojný v dubohabřinách (Křivoklátsko, Český kras, Pálava), ale i ve smíšených lesích po celé republice. Roste na stejných místech jako hřib satan, pozor tedy na záměnu. myko.cz.
  • Jak hřib kovář sušit?
    Mladší plodnice s pevnou dužninou nakrájej na plátky silné 4 až 5 mm. Suš v sušičce při 40 až 50 °C 6 až 10 hodin nebo v troubě s pootevřenými dvířky při 50 °C. Modrání se sušením vytratí, sušená houba je hnědá až tmavě hnědá a to je normální. Skladuj v uzavřené nádobě v suchu, vydrží 12 měsíců i déle. Více v článku jak sušit houby.

Možné záměny

Druhy, se kterými se tento druh může zaměnit. Před konzumací vždy ověř určení.

Recepty s tímto druhem

Tradiční české recepty, ve kterých se tento druh obvykle používá.

Vybavení pro tento druh

Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.

Obecné návody, které platí pro jedlé houby — vždy až po spolehlivém určení druhu.

Odkud tohle víme

Zpětná vazba

Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.