Vědecká popularizace
Věda za houbami
Mykorhiza, fenologie, klima: co data říkají o houbách. Bez pověr, s citacemi z recenzovaných studií.
Mykoindex je transparentní agregátor. Každý fakt v této sekci má inline citaci na primární zdroj. Hlavní články pokrývají symbiózu hub se stromy, klimatický posun sezóny 1980–2025, lunární cykly, cesium-137, pH půdy a největší organismus planety. Pro houbaře, který chce rozumět tomu, co Mykoindex počítá.
23 článků
Všechna témata →
Věda7 min čteníCo roste v červenci: předehra hlavní sezónyHřib smrkový se rozjíždí, lišky drží, v borovinách klouzky, objevují se první václavky. Po letních bouřkách přichází první vlna, hlavní sezóna ale začne až v srpnu. Co v červenci roste a kde.
Věda7 min čteníCo roste v srpnu: náběh na hlavní sezónuHřib smrkový nabírá objem, lišky jsou na vrcholu, ryzce v borovinách, první muchomůrky růžovky. Srpen je měsíc, kdy se sezóna rozjíždí naplno a kdy je v lese nejvíc lidí. Co vyrazí a kam jít.
Věda7 min čteníCo roste v září: vrchol české houbařské sezónyHřib smrkový a hřib hnědý jsou na vrcholu, v listnáčích kozáky a křemenáče, lišky ještě drží a objevují se první václavky. Co v září roste a kam pro to jet.
Věda7 min čteníCo roste v říjnu: pozdní vlna a houby do mrazuVáclavky na vrcholu, čirůvky a strmělky, ryzce ve smrčinách, pozdní hřiby v teplých regionech. Říjen je měsíc pozdních druhů, sezóna se uzavírá až s prvními tvrdými mrazy. Co vyrazí a kam jít.
Věda5 min čteníCo roste v listopadu: pozdní druhy a první zimní houbyHřibovité končí, nastupují penízovka sametonohá, hlíva ústřičná a šťavnatka pomrazka. Listopad je tichý měsíc: houby ze země s prvními tvrdými mrazy končí, houby na dřevě rostou dál. Co vyrazí a kam jít.
Věda4 min čteníCo roste v prosinci: zimní houby na holém dřevěMimo sezónu hřibovitých. V mírném prosinci drží na pařezech a kmenech listnáčů hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Klidná část roku. Co vyrazí a na co u záměn dát pozor.
Věda4 min čteníCo roste v lednu: nejtišší měsíc houbařského rokuLeden je obvykle bez sběru. Při mírném počasí a holomrazu se na kmenech listnáčů drží hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Spíš čas na plánování sezóny než na košík.Foto: 4028mdk09 / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-3.0
Věda4 min čteníCo roste v únoru: pořád zimní klidÚnor zůstává zimní, sběr je věcí náhody a místní znalosti. Na dřevě listnáčů drží hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Hlavní práce houbaře je teď příprava na jaro.
Věda4 min čteníCo roste v březnu: přechod ze zimy na jaroBřezen je přechodný měsíc. Zimní druhy na dřevě doznívají, na první smrže je ještě brzy. V teplých letech a na osluněných místech přijdou na samém konci měsíce, jinak je čas na přípravu.Foto: Bernd Haynold / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.5
Věda5 min čteníCo roste v dubnu: start jarní sezóny a smržeDuben otevírá jarní sezónu: na vlhkých místech a v luzích vyrážejí smrže. Pozor na smrtelně jedovatý ucháč obecný, který je smržům podobný. Smrž má klobouk voštinový, ucháč mozkovitý.Foto: Beentree / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Věda7 min čteníCo roste v červnu: start české houbařské sezónyPrvní hřiby v Polabí, lišky obecné na Vysočině, klouzek strakoš v borovinách. Červen je měsíc, kdy se sezóna skutečně otevírá. Kam vyrazit a co čekat po prvních letních bouřkách.
Věda9 min čteníFunkční houby: co o reishi, cordycepsu a chaze říká vědaReishi, cordyceps, chaga, lví hříva: adaptogenní houby zaplavily české e-shopy. Co je podloženo studiemi, co je marketing a kde leží hranice mezi doplňkem stravy a léčivem.
Věda6 min čteníCo roste v květnu: jarní okno české houbařské sezónySmrže končí, čirůvka májovka je na vrcholu, sírovec vyrazí na starých dubech. Květen je atypický houbařský měsíc. Kdo zná, kam jít, má les pro sebe.Foto: Lukas / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Bezpečnost7 min čteníPavučinec: nejzákeřnější jed v leseOtrava se projeví až 3–14 dní po snědení houby, kdy už na ni pacient dávno zapomněl. Orelaniny v rodu Cortinarius způsobují trvalé selhání ledvin. Co o tom vědět a jak pavučince poznat.
Věda6 min čteníZa jak dlouho po dešti rostou houby: proč to není pevné čísloLidová zkušenost říká týden, jiní dva. Kolik dní po dešti houby vyrazí, záleží na typu deště, teplotě a předchozím suchu. Co se v myceliu děje a co z naměřených srážek počítá Mykoindex.
Věda8 min čteníHoubařská sezóna měsíc po měsíci: co kdy rosteSmrže v dubnu, hřiby v září, hlívy v prosinci. Co kdy v ČR vyrazí, jak souvisí klima a délka denního světla, a kdy nemá smysl chodit.
Věda8 min čteníMykorhiza: proč hřib smrkový neroste jen tak kdekoliHouby tvoří s kořeny rostlin přes 400 milionů let starou symbiózu. Bez konkrétního partnera plodnice prostě nevyroste. Proto je biotop pro houbaře důležitější než počasí.
Věda10 min čteníCo musí nastat, aby houba vyrazilaMycelium pod zemí žije celoročně. Plodnice se ale tvoří, jen když se sejdou teplota, vlhkost, tlak a délka denního světla. Časová osa 14 dní před výpravou.
Věda12 min čteníFenologický posun 1980 → 2025: sezona je jiná než za našich dědůPodzimní houby dnes v Evropě plodí později a déle než v 80. letech, jarní dřív. Klimatický posun mění celou sezonu. Co to znamená pro houbaře dnes.
Věda7 min čteníLunární cykly a houby: co skutečně říká vědaLidová tradice říká „za úplňku jdi“. Vědecké studie najdou nanejvýš slabou korelaci mezi fází Měsíce a růstem hub. Kritický pohled bez mýtů.
Věda9 min čteníCesium-137 v houbách: Černobyl po 40 letechNěkteré druhy hub akumulují radioaktivní cesium z půdy. Nejvíc ho hromadí hřib hnědý a lišáky, bedla vysoká málo. Co aktuálně měří SÚJB v jednotlivých regionech a jaké množství uvádějí úřady.
Věda6 min čteníKyselost a pH půdy: proč na vápenci rostou jiné houbyLišky preferují kyselé bory, křemenáč březiny, hřib dubový dubohabřiny. Půdní pH spolu s horninou rozhoduje, které stromy na místě rostou, a tím i které houby tam najdeš.
Věda8 min čteníMycelium jako organismus: největší tvor planety má 9,7 km²V Oregonu žije podhoubí Armillaria ostoyae staré tisíce let, vážící podle odhadů až 35 000 tun. Plodnice je jablko, mycelium strom. Co plodnice znamená v kontextu životního cyklu.