Funkční houby: co o reishi, cordycepsu a chaze říká věda

Co jsou „funkční“ nebo adaptogenní houby?

„Funkční houba“ není farmakologický termín. V ČR se tyto produkty prodávají jako doplňky stravy, které výrobce před uvedením na trh jen oznamuje Ministerstvu zemědělství (zákon č. 110/1997 Sb.), žádný úřad je neschvaluje. To znamená, že nesmějí mít prokázaný léčivý účinek (jinak by spadly pod léčiva podle zákona č. 378/2007 Sb.). Marketingová tvrzení proto musí používat opatrná schválená sousloví („přispívá k normální funkci imunity“), jde tedy o regulatorní formulaci, ne o klinický důkaz.

Většina „adaptogenních hub“ má dlouhou historii v tradiční čínské medicíně (TCM) nebo japonské kanpó. Tradice ale není důkaz účinku, je to hypotéza, kterou moderní věda postupně testuje. U některých druhů (lví hříva pro neurogenezi) jsou výsledky slibné, u jiných (chaga pro „čištění organismu“) je literatura tenká nebo přímo varovná.

Klíčový rozdíl: extrakt (alkoholový nebo dvojí, tedy vodní i alkoholový) vs. mletá plodnice. Většina účinných látek (beta-glukany, triterpeny) je v plodnici v polysacharidové matrici, kterou trávení nerozloží. Bez extrakce dostaneš spíš vlákninu než aktivní složky. Etiketa „mletá houba“ / „prášek“ často znamená biologicky málo dostupnou formu.

Reishi (Ganoderma lucidum): nejprozkoumanější

Účinky reishi: co skutečně ukazují studie. Reishi je z funkčních hub nejvíc prozkoumaná, ale evidence je nejednoznačná. V onkologii jako doplněk ke standardní léčbě je slabý signál (nízká kvalita studií), u zdravých lidí konzistentní efekt chybí. EFSA pro reishi neschválila žádné zdravotní tvrzení ^[1][2][7], žádné tvrzení o „posílení imunity“ tedy není podloženo na úrovni, kterou regulátor uznává. Níže jsou data, ze kterých to vychází.

Reishi (lesklokorka lesklá, čínsky líng-č') je nejprozkoumanější z funkčních hub. Systematický přehled Cochrane (Jin et al. 2016) shrnul 5 RCT s celkem 373 pacienty s rakovinou: kombinace reishi a chemoterapie zvýšila odpověď na léčbu o 27 %, ale autoři varují před nízkou kvalitou studií a uvádějí, že ji nelze používat jako monoterapii (tedy ne místo standardní léčby) ^[1].

Pro zdravé jedince jsou data slabší. Cochrane přehled Klupp et al. (2015) zaměřený na kardiovaskulární rizikové faktory (krevní tlak, cukr a tuky v krvi) nenašel u reishi průkazný účinek ^[2]. EFSA pro reishi žádné zdravotní tvrzení neschválila.

Bezpečnost: reishi má interakce s antikoagulancii (warfarin), a tím zvyšuje riziko krvácení. Riziko krvácení se týká i chirurgických zákroků. Vzácně hepatotoxicita při dlouhodobém užívání práškových forem.

Cordyceps: sportovní marketing vs. realita

Účinky cordycepsu: co skutečně ukazují studie. Nejčastější marketingový slib je vyšší sportovní výkon díky vlivu na ATP. Dostupná evidence je skromná: malá studie na 20 zdravých lidech ve věku 50 až 75 let našla mírné zlepšení aerobních prahů ^[3], u trénovaných cyklistů se výkon nezlepšil ^[9]. EFSA pro cordyceps neschválila žádné zdravotní tvrzení ^[7]. Navíc „cordyceps“ z e-shopu obvykle není divoký Ophiocordyceps sinensis, ale kultivovaný druh, viz níže.

V přírodě roste Ophiocordyceps sinensis (dříve Cordyceps sinensis) na housenkách v Tibetu, jde o entomopatogenní houbu, která parazituje na hmyzu. Komerční produkty jsou ale prakticky vždy Cordyceps militaris nebo kultivované mycelium odlišného druhu (CS-4), pěstované na rýži. To je důležité: „cordyceps“ v e-shopu není totéž co divoký Ophiocordyceps sinensis.

Marketing slibuje zvýšení sportovní výkonnosti díky vlivu na ATP a oxidaci. Realita: pilotní studie Chen et al. (2010) na 20 zdravých lidech ve věku 50 až 75 let našla po 12 týdnech zlepšení metabolického a ventilačního prahu o 8 až 11 %, maximální spotřeba kyslíku (VO2max) se ale nezměnila ^[3]. U 22 trénovaných cyklistů pětitýdenní užívání výkon nezlepšilo ^[9].

Kontraindikace: autoimunitní onemocnění (může stimulovat imunitní systém nežádoucím směrem), těhotenství a kojení (data chybí).

Chaga (Inonotus obliquus): varování o bezpečnosti

Účinky chagy: co skutečně ukazují studie. Marketingová tvrzení („antioxidant“, „čištění organismu“, „posílení imunity“) stojí prakticky jen na in vitro a zvířecích datech, kvalitních RCT na lidech je velmi málo a EFSA pro chagu neschválila žádné zdravotní tvrzení ^[7]. Důležitější než nepotvrzené účinky je tu bezpečnost: chaga má extrémně vysoký obsah oxalátů a při dlouhodobé konzumaci jsou popsané případy selhání ledvin ^[4]. Detail níže.

Chaga (rezavec šikmý) je březový parazit rostoucí v boreální zóně (Sibiř, Skandinávie, Aljaška). V ČR roste vzácně, převážně ve vyšších polohách. Tradičně se používá jako čaj nebo extrakt a marketingově se propaguje pro „antioxidační účinky“ a „čištění organismu“.

Bezpečnostní upozornění: chaga má extrémně vysoký obsah oxalátů (10× víc než špenát). Existují popsané případy oxalátové nefropatie s akutním selháním ledvin u lidí, kteří chagu konzumovali dlouhodobě (Kikuchi et al. 2014) ^[4]. Kontraindikace: chronické onemocnění ledvin, urolitiáza (ledvinové kameny), podávání antikoagulancií (chaga snižuje srážlivost).

Účinky: in vitro studie ukazují antioxidační a protinádorové vlastnosti, ale klinických RCT na lidech je velmi málo. EFSA žádné zdravotní tvrzení neschválila. Tradiční tvrzení o „posílení imunity“ je z hlediska kvalitní evidence neopodstatněné.

Chaga není nevinný bylinkový čaj. U lidí s ledvinovým postižením a při dlouhodobé konzumaci jsou popsány případy oxalátové nefropatie.

Lví hříva (Hericium erinaceus): slibné, ale rané

Lví hříva (česky korálovec ježatý) u nás roste vzácně a Červený seznam ji vede jako zranitelnou. Zákonem chráněná není. Komerční produkty jsou kultivované na sterilním substrátu.

Vědecký zájem se soustředí na erinaciny a hericenony, sloučeniny, které in vitro stimulují produkci nervového růstového faktoru (NGF). Studie Mori et al. (2009) na 30 starších Japoncích s lehkou kognitivní poruchou ukázala zlepšení kognitivních skóre po 16 týdnech ^[5]. Výsledek je slibný, ale jde o malou studii, která vyžaduje replikaci.

Novější studie (Saitsu et al. 2019) na 31 zdravých lidech starších 50 let ukázala po 12 týdnech denní suplementace mírné zlepšení jen v jednom ze tří testů kognitivních funkcí ^[6]. EFSA ani tady žádné zdravotní tvrzení neschválila.

Z funkčních hub má lví hříva snad nejméně rizik: minimum hlášených nežádoucích účinků, žádné kontraindikace s běžnými léky. Klinická data jsou ale zatím skromná.

Shiitake a maitake: kuchyně víc než medicína

Shiitake (Lentinula edodes) a maitake (Grifola frondosa) jsou primárně kulinární houby. Beta-glukan shiitake (lentinan) je v Japonsku schválen jako adjuvantní onkologická léčba pokročilé rakoviny žaludku, ovšem jako injekční přípravek pod lékařským dohledem, ne jako perorální doplněk stravy.

Shiitake mohou způsobit „shiitake dermatitis“, dermatologickou reakci se svědivou makulopapulózní vyrážkou (až několik týdnů). Spouštěčem je lentinan, který se rozkládá při dostatečném tepelném zpracování, proto ji vyvolávají syrové nebo nedovařené shiitake.

Pro maitake jsou klinická data velmi omezená. Tradiční použití pro podporu metabolismu glukózy má slabou evidenci.

Co tu nenajdeš: dávkování ani výběr produktu

V tomto článku zásadně neposkytujeme dávkování ani konkrétní doporučení produktu. Funkční houby mají interakce s léky (antikoagulancia, imunosupresiva, chemoterapie), které posuzuje lékař.

Pro prevenci u zdravých lidí je vědecká evidence obecně slabá. Spánek, fyzická aktivita a pestrá strava mají důkladnější podklad než jakákoliv adaptogenní houba. Jednotlivé účinné látky, hlavně beta-glukany, rozebírá podle síly důkazů web Nutrimetr, například jeho hodnocení beta-glukanu.

Pro kulinární zájem o jedlé „adaptogenní“ druhy: hlíva ústřičnáHlíva ústřičnáPleurotus ostreatusJedlá a korálovec ježatý jsou v české kuchyni dostupné a obsahují stejné beta-glukany. Recept: hlíva ústřičná na pánvi.

Pozor na regulační rámec: produkt prodávaný jako „doplněk stravy“ v ČR nemá prokázanou účinnost ve smyslu léčiva. Marketingová tvrzení podléhají vyhlášce 58/2018 Sb. ^[8] Pokud výrobek slibuje, že „léčí“, „vyléčí“ nebo je „prevencí onemocnění“, porušuje zákon.