Blog · · 7 min čtení

Co roste v září: vrchol české houbařské sezóny

Hřib smrkový a hřib hnědý jsou na vrcholu, v listnáčích kozáky a křemenáče, lišky ještě drží a objevují se první václavky. Co v září roste a kam pro to jet.

Hřib smrkový (Boletus edulis) v mechu, vlastní foto Mykoindex
Hřib smrkový. Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Září je tradičně vrchol české houbařské sezóny. V září se daří i kozákům a křemenáčům. Kombinace vlhka, mírnějších teplot a kratšího dne vytváří podmínky pro nejvydatnější vlny roku. V září sleduj aktuální mykoindex ve svých oblastech a vyraz s odstupem po dešti. Vlny se v září střídají rychleji než v létě.

Hřiby na vrcholu

Hřib smrkový a hřib hnědý mají v září obvykle nejvydatnější vlny roku. Mírnější teploty zpomalují červivost, plodnice drží déle.

Hřib koloděj pokračuje ze srpna v teplých listnatých lesích. Modrání dužniny je u řady hřibovitých normální znak, ne důkaz jedovatosti. Rozhoduje souhrn znaků.

Sušení: zářijové hřiby se hodí na sušení i na rizoto.

Kozáky a křemenáče v listnáčích

Kozák březový a křemenáč osikový mají v září hojnou sezónu v březových a osikových porostech. Klíč: výrazně oranžovočervený klobouk u křemenáče, hnědý až šedohnědý u kozáka, oba se šupinkami na třeni.

Dužnina kozáků a křemenáčů na řezu tmavne, to je normální, není to znak jedovatosti. Po úpravě často zčernají; chuťově to nevadí.

Typické prostředí: mladé březové a osikové mlaziny, paseky, okraje lesa, vřesoviště v raném stadiu sukcese.

Lišky drží, první václavky

Liška obecná v září drží sezónu, postupně ji doplňuje pozdější liška nálevkovitá (drobnější, tmavší, s dutým třeněm).

První výrazné václavky obvykle vyrazí v září po ochlazení a nočním vlhku, v trsech na pařezech a kořenech. Nedovařené nebo syrové působí trávicí potíže, jedlé jsou až po důkladném provaření (aspoň 30 minut).

Recept: houbový guláš z václavek, klasika pozdního léta.

Co dalšího v září roste

Ryzec pravý v borovinách má v září–říjnu vrchol.

Bedla vysoká roste na pasekách a okrajích lesa. Pozor na záměnu s muchomůrkami, hlavně se smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou. Znaky bedly jsou spolehlivě vidět až u plně rozvinutých kusů. Recept: smažená bedla.

Pýchavka obrovská je jedlá jen v mládí, dokud je dužnina celá bílá. Při zežloutnutí už ne.

Kam vyrazit v září

Pro hřiby: prakticky všechny polohy. Smrčiny, dubohabřiny, bučiny. Vyšší polohy (Šumava, Krkonoše) jsou v září plně v sezóně.

Pro kozáky a křemenáče: březové a osikové mlaziny, paseky, vřesoviště.

Pro václavky: pařezy a kořeny listnáčů i jehličnanů po prvním ochlazení.

Strategie: v září se vlny střídají rychle. Sleduj mykoindex po krajích a vyraz s odstupem po srážkách, až index vzroste. Září odpouští méně chyb v načasování než léto, ale odměňuje vydatnějšími nálezy.

Září bývá nejvydatnějším měsícem houbařského roku.

Související druhy v atlasu

Faktor mykoindexu

Tato část mykoindexu je vizuálně zpracovaná v sekci Věda. Podívej se na rozklad faktorů, které ovlivňují růst hub.

Dej mi vědět, až začnou houby růst

Mykoindex počítáme třikrát denně pro celou Českou republiku.

Napíšeme ti, až index vyskočí nahoru, a v sezóně každý pátek pošleme víkendový výhled. Občas přidáme novinky Mykoindexu, ty jdou odhlásit zvlášť.

Zpětná vazba

Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.