Druh · hřibovité · vrchol 7, 8, 9
Křemenáč osikový
Leccinum rufum — Nápadný statný hřib s polokulovitým, později klenutým kloboukem o průměru 4 až 20 cm. Klobouk je cihlově až oranžově červený a na povrchu jemně sametový.
Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0
Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0
Zobrazit další fotky (1)Skrýt fotky
Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0
Ve zkratce
Křemenáč osikový (Leccinum rufum) je jedlá houba. Sezóna: červenec–září. Biotop: Listnaté lesy, Smíšené lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Hřib satan, Závojenka olovová) — vždy urči celou houbu.
Sezóna výskytu
V sezóně: Červenec, Srpen, Září
Přehled
- ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací — vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
- hřibovité
- SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací — vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
- BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací — otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.
- SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina — typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.
- JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.
- Jedlá
- Pro začátečníkyAno = druh má minimální riziko záměny s jedovatými, jasně rozpoznatelné znaky. Pouze pro jedlé druhy — nejedlé/jedovaté se začátečníkům nedoporučují.
- Ano
- NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".
- Najdete celkem snadno
- Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností — vždy nech ověřit před konzumací.
- 3 nebezpečných záměn
Časté otázky
Je křemenáč osikový jedlý?
Ano, křemenáč osikový (Leccinum rufum, dříve řazen pod „L. aurantiacum sensu lato") je jedlý a v kuchyni velmi ceněný. Vyžaduje důkladnou tepelnou úpravu (10+ min), syrový způsobuje trávicí obtíže. Pevná dužnina, výborný do guláše a sušený. myko.cz.Jak poznám křemenáč osikový?
Klobouk 5–20 cm, oranžovočervený až cihlový, u starších plodnic s mírně nazelenalým nádechem. Třeň 8–18 cm, bílý s rezavě hnědými až tmavými škrabčeními od mládí (klíčový rozdíl od kozáka osikového, který má v mládí bílá škrabčení). Trubičky bělavé, na otlaku slabě modrají. Dužnina bílá, na řezu rychle zfialoví, pak zšedne a nakonec zčerná.Kde roste křemenáč osikový?
Roste v mykorhize s osikou (Populus tremula) a méně často s topolem. Pokud kolem nejsou osiky ani topoly, jde s velkou pravděpodobností o jiný druh rodu Leccinum (např. kozák bílý pod břízou nebo kozák březový). Sezóna červenec–říjen, vrchol srpen–září.Liší se křemenáč osikový od kozáka osikového?
Ano, jsou to blízce příbuzné, ale různé druhy. Kozák osikový (L. albostipitatum) má v mládí BÍLÁ škrabčení na třeni a klobouk čistě oranžovočervený. Křemenáč osikový (L. rufum) má od mládí tmavá škrabčení a klobouk více cihlový. Oba rostou pod osikou, oba jsou jedlé a v terénu se rozeznávají obtížně. Pre-existing data v Mykoindex byla revidována 2026-05, opravený scientificName mapping.Jak ho upravit?
Univerzální. Klasiky: houbová omáčka, guláš (pevná dužnina drží texturu), nakládání mladších plodnic, smaženice. Sušení je dobré, drží intenzitu chuti. Při zpracování dužnina rychle černá — to je u celého rodu Leccinum normální, ne známka jedovatosti.Co je „křemenáč krvavý"?
Leccinum aurantiacum v užším taxonomickém pojetí je podle BioLib „křemenáč krvavý", sběrný taxon, který dříve obsahoval více druhů. Genetické studie je rozdělily na samostatné druhy: L. rufum (osikový), L. albostipitatum (bělotřeňový), L. quercinum (dubový) a další. „Křemenáč osikový" v tradiční české mluvě = L. rufum.
Možné záměny
Druhy, se kterými se tento druh může zaměnit. Před konzumací vždy ověř určení.
Co z ní uvařit
Univerzální houbové recepty — fungují s většinou jedlých hub, tenhle druh nevyjímaje.
Foto: Pohled 111 · CC BY-SA 4.0Houbová omáčka
Smetanová omáčka z čerstvých nebo sušených hub, která se hodí ke knedlíkům, vepřovému i těstovinám. Základní recept české houbové kuchyně.
Kulajda — recept na klasickou houbovou polévku
Klasická jihočeská polévka se smetanou, koprem, houbami a vajíčkem. Kyselá, krémová a sytá — jeden z nejoblíbenějších receptů české houbařské kuchyně.
Foto: Makovec · CC BY-SA 4.0Houbový kuba
Tradiční vánoční pokrm z krup, sušených hub a česneku. Pečený v troubě, podávaný jako hlavní jídlo nebo příloha ke kapru na Štědrý den.
Houbová polévka
Jednoduchá a vydatná polévka z čerstvých nebo sušených hub se zeleninou a vývarem. Základ české houbové kuchyně — rychlá na přípravu, plná chuti.
Vybavení pro tento druh
Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.
Vakuovačka
Prodlužuje trvanlivost sušených hub až 3× oproti standardním nádobám a zachovává plné aroma.
Zavařovací sklenice
Klíč pro bezpečné nakládání hub do octového nálevu — jediná domácí metoda zavařování bez tlakového sterilátoru.
Sušička na houby (dehydrátor)
Nejlepší způsob konzervace hřibů a lišek — zachová chuť, enzymy i vůni lépe než trouba.
Atlas hub (knižní)
Tištěný atlas je přesnější než AI rozpoznávací aplikace — pro pochybnosti v terénu je referencí, kterou nezávisle ověříš.
Zpracování a uchování
Obecné návody, které platí pro jedlé houby — vždy až po spolehlivém určení druhu.
Odkud tohle víme
Zpětná vazba
Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.