Druh · hřibovité · vrchol 7, 8, 9

Křemenáč osikový

Leccinum rufum. Nápadný statný hřib s polokulovitým, později klenutým kloboukem o průměru 4 až 20 cm. Klobouk je cihlově až oranžově červený a na povrchu jemně sametový.

Jedlá jen po úpravě

Syrový dráždí trávení. Tepelně ho upravte aspoň 10 minut.

Jedlost není náš odhad: vyhláška 397/2021 Sb. tenhle druh jmenuje mezi houbami, které se smějí prodávat čerstvé (příloha 15, tabulka 1, jako „Křemenáč osikový“). Co to znamená →

Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum) v ruce: sytě oranžový klobouk a bíle šupinatý třeň, březový les v pozadí

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum), sytě oranžový klobouk a šupinatý bílý třeň

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Zobrazit další fotky (1)
  • Mladá plodnice křemenáče osikového v trávě a listí

    Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Ve zkratce

Křemenáč osikový (Leccinum rufum) je jedlá jen po tepelné úpravě. Syrový dráždí trávení. Tepelně ho upravte aspoň 10 minut. Sezóna: červenec–září. Biotop: Listnaté lesy, Smíšené lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Závojenka olovová, Hřib satan). Vždy urči celou houbu.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
hřibovité
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.
Jedlá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, takže si přečti, čím se od něj liší. Nejedlé a jedovaté druhy se začátečníkům nedoporučují.
Ano
NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".
Najdete celkem snadno
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.
3 nebezpečných záměn

Možné záměny

Druhy, se kterými se tento druh může zaměnit. Nebezpečné jsou první. Před konzumací vždy ověř určení.

  • Kozák osikovýLeccinum albostipitatumJedlá

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. DU
  4. KV
  5. ČN
  6. ČC
  7. SR
  8. ŘÍ
  9. LI
  10. PR

V sezóně: Červenec, Srpen, Září

Obecné návody, které platí pro jedlé houby. Vždy až po spolehlivém určení druhu.

Co z ní uvařit

Univerzální houbové recepty: fungují s většinou jedlých hub, tenhle druh nevyjímaje.

Všechny houbové recepty

Vybavení pro tento druh

Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.

Affiliate: Některé odkazy v této sekci jsou partnerské. Při nákupu obdržíme provizi, která nezvyšuje tvou cenu. Doporučení vybíráme nezávisle. Jak vyděláváme

Časté otázky

  • Je křemenáč osikový jedlý?
    Ano, křemenáč osikový (Leccinum rufum, dříve řazen pod „L. aurantiacum sensu lato“) je jedlý a v kuchyni velmi ceněný. Vyžaduje důkladnou tepelnou úpravu (10+ min), syrový způsobuje trávicí obtíže. Pevná dužnina, výborný do guláše a sušený. myko.cz.
  • Jak poznám křemenáč osikový?
    Klobouk 5–20 cm, oranžově červený až cihlový, jemně plstnatý. Třeň 8–18 cm, v mládí téměř čistě bílý s bělavými nekontrastními šupinkami, které teprve s věkem tmavnou do hněda (myko.cz). Trubičky jsou bělavé až našedlé. Dužnina je bílá a na řezu nabíhá do vínově červené, pak šedne a nakonec černá.
  • Kde roste křemenáč osikový?
    Roste v mykorhize s osikou (Populus tremula) a méně často s topolem. Pokud kolem nejsou osiky ani topoly, jde s velkou pravděpodobností o jiný druh rodu Leccinum, nejčastěji o kozáka březového nebo křemenáče březového pod břízou. Sezóna červenec–říjen, vrchol v srpnu a září.
  • Liší se křemenáč osikový od kozáka osikového?
    Záleží na tom, který zdroj otevřeš: myko.cz vede Leccinum albostipitatum jako totéž, co L. rufum, jiné klíče je drží jako dva druhy lišící se odstínem klobouku a šupinek. Oba rostou pod osikou, oba mají v mládí bělavé šupinky na třeni a oba jsou jedlé, takže pro houbaře jde o rozdíl bez praktického dopadu. Spolehlivě je odliší až genetika, ne košík. myko.cz.
  • Jak ho upravit?
    Univerzální. Klasiky: houbová omáčka, guláš (pevná dužnina drží texturu), nakládání mladších plodnic, smaženice. Sušení je dobré, drží intenzitu chuti. Při zpracování dužnina rychle černá, u celého rodu Leccinum je to normální, ne známka jedovatosti.
  • Co je „křemenáč krvavý“?
    Leccinum aurantiacum v užším taxonomickém pojetí je podle BioLib „křemenáč krvavý“, sběrný taxon, který dříve obsahoval více druhů. Genetické studie je rozdělily na samostatné druhy: L. rufum (osikový), L. albostipitatum (bělotřeňový), L. quercinum (dubový) a další. „Křemenáč osikový“ v tradiční české mluvě = L. rufum.

Odkud tohle víme

Zpětná vazba

Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.