Druh · hřibovité · vrchol 7, 8, 9

Křemenáč osikový

Leccinum rufum. Nápadný statný hřib s polokulovitým, později klenutým kloboukem o průměru 4 až 20 cm. Klobouk je cihlově až oranžově červený a na povrchu jemně sametový.

Jedlá

Syrový dráždí trávení. Jedlý je jen tepelně upravený, německý BfR uvádí aspoň 15 minut.

Jedlost není náš odhad: vyhláška 397/2021 Sb. tenhle druh jmenuje mezi houbami, které se smějí prodávat čerstvé (příloha 15, tabulka 1, jako „Křemenáč osikový“). Co to znamená →

Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum) v ruce: sytě oranžový klobouk a bíle šupinatý třeň, březový les v pozadí

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum), sytě oranžový klobouk a šupinatý bílý třeň

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Zobrazit další fotky (1)
  • Mladá plodnice křemenáče osikového v trávě a listí

    Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Ve zkratce

Křemenáč osikový (Leccinum rufum) je jedlá houba. Syrový dráždí trávení. Jedlý je jen tepelně upravený, německý BfR uvádí aspoň 15 minut. Sezóna: červenec–září. Biotop: Listnaté lesy, Smíšené lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Hřib satan). Vždy urči celou houbu.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
hřibovité
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře stránku s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací, vede na stránku druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Sporná = prameny se v jedlosti rozcházejí. Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací, vede na stránku druhů stejné kategorie.
Jedlá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, a u druhu je popsané, čím se od něj liší. Nejedlé, sporné a jedovaté druhy na seznamu nejsou.
Ano
NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme skutečnou hledanost druhu na internetu s ručními úpravami pro podzemní a vzácné druhy (lanýž, korálovec). Neříká, jak hojně druh v přírodě roste.
Najdeš celkem snadno
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.
2 nebezpečné záměny

Možné záměny

Druhy, se kterými se tento druh dá zaměnit. Nebezpečné jsou první.

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. BŘ
  4. DU
  5. KV
  6. ČN
  7. ČC
  8. SR
  9. ZÁ
  10. ŘÍ
  11. LI
  12. PR

V sezóně: Červenec, Srpen, Září

Obecné návody, které platí pro jedlé houby. Vždy až po spolehlivém určení druhu.

Co z této houby uvařit

Univerzální houbové recepty: fungují s většinou jedlých hub, tenhle druh nevyjímaje.

Všechny houbové recepty

Vybavení pro tento druh

Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.

Partnerské odkazy: Některé odkazy v této části jsou partnerské. Když přes ně nakoupíš, dostaneme provizi a tobě se cena nezvýší. Co doporučíme, vybíráme sami. Jak vyděláváme

Časté otázky

  • Je křemenáč osikový jedlý?
    Ano, křemenáč osikový (Leccinum rufum, dříve řazen pod L. aurantiacum sensu lato) je jedlý a v kuchyni velmi ceněný. Vyžaduje důkladnou tepelnou úpravu (aspoň 15 minut), syrový způsobuje trávicí obtíže. Pevná dužnina, hodí se do guláše i k sušení. myko.cz.
  • Jak poznám křemenáč osikový?
    Klobouk 5–20 cm, oranžově červený až cihlový, jemně plstnatý. Třeň 8–18 cm, v mládí téměř čistě bílý s bělavými nekontrastními šupinkami, které teprve s věkem tmavnou do hněda (myko.cz). Trubičky jsou bělavé až našedlé. Dužnina je bílá a na řezu nabíhá do vínově červené, pak šedne a nakonec černá.
  • Kde roste křemenáč osikový?
    Roste v mykorhize s osikou (Populus tremula) a méně často s topolem. Pokud kolem nejsou osiky ani topoly, jde s velkou pravděpodobností o jiný druh rodu Leccinum, nejčastěji o kozáka březového nebo křemenáče březového pod břízou. Sezóna červenec–říjen, vrchol v srpnu a září.
  • Liší se křemenáč osikový od kozáka osikového?
    Záleží na tom, který zdroj otevřeš: myko.cz vede Leccinum albostipitatum jako totéž co L. rufum, jiné klíče je drží jako dva druhy lišící se odstínem klobouku a šupinek. Oba rostou pod osikou, oba mají v mládí bělavé šupinky na třeni a oba jsou jedlé, takže pro houbaře jde o rozdíl bez praktického dopadu. Spolehlivě je odliší až genetika, ne košík. myko.cz.
  • Jak ho upravit?
    Univerzální. Klasiky: houbová omáčka, guláš (pevná dužnina drží texturu), nakládání mladších plodnic, smaženice. Sušený drží intenzitu chuti. Při zpracování dužnina rychle černá, u celého rodu Leccinum je to normální, ne známka jedovatosti.
  • Co je „křemenáč krvavý“?
    Leccinum aurantiacum v užším taxonomickém pojetí je podle BioLib „křemenáč krvavý“. V širším pojetí šlo o sběrný taxon, který dříve obsahoval více druhů. Dnes se rozlišují hlavně dva druhy: L. aurantiacum (křemenáč krvavý, s rezavě hnědými šupinkami na třeni už zamlada, pod osikami, topoly i duby) a L. rufum (osikový, s bělavými šupinkami v mládí). Jména L. albostipitatum a L. quercinum vede Species Fungorum jako synonyma těchto dvou druhů. Jméno „křemenáč osikový“ v tradiční české mluvě označuje L. rufum.

Odkud tohle víme

Dej mi vědět, až začnou houby růst

Mykoindex počítáme třikrát denně pro celou Českou republiku.

Napíšeme ti, až index vyskočí nahoru, a v sezóně každý pátek pošleme víkendový výhled. Občas přidáme novinky Mykoindexu, ty jdou odhlásit zvlášť.

Zpětná vazba

Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.