Atlas druhů · Pro začátečníky

13 hub pro nováčky

Druhy s malým rizikem záměny a jasně rozpoznatelnými znaky. Redakční výběr podle kritérií níž, ne doporučení k jídlu.

Začínající houbaři se obvykle učí nejdřív pár druhů, které jde poznat bez pochybnosti. Druhy v tomto seznamu jsou vybrané podle těchto kritérií:

U první skupiny níž žádný smrtelně jedovatý dvojník, se kterým by je začátečník reálně zaměnil. U druhé skupiny („s výhradami“) takový dvojník existuje a u každého druhu je popsané, čím se od něj liší.
Jasné, jednoznačně rozpoznatelné znaky (klobouk, rourky/lišty, třeň)
Hojný výskyt v běžných českých biotopech

Na seznamu záměrně nejsou: modráky (hřib kovář, koloděj) kvůli záměně s hřibem satanem, růžovku(záměna s tygrovanou, šedivkou, královskou i zelenou), čirůvky (záměna se závojenkou a pavučinci) a smrže s kačenkami (záměna s ucháčem).

Houby určují houbařské poradny České mykologické společnosti a regionálních muzeí. Co o začátcích píšou příručky, shrnuje průvodce pro začátečníky.

Bez smrtelně jedovatého dvojníka

Hřib smrkový: klasika, bílá síťovina na třeni, dužnina nemodrá, bez nebezpečného dvojníka.
Hřib borový: tmavě červenohnědý, často hrbolatý klobouk, dužnina na řezu nemodrá, pod pokožkou klobouku načervenalá. Plete se hlavně s hřibem smrkovým, který je taky jedlý.
Hřib hnědý: hojný, hnědý klobouk za vlhka lepkavý, póry na otlak slabě modrají. Plete se hlavně s nejedlým hřibem žlučníkem(hořká chuť, na otlak růžovějící póry).
Hřib žlutomasý(lidově babka): suchý sametový klobouk, u starších plodnic rozpraskaný, v prasklinách načervenalý; žluté póry na otlak modrají. Plete se hlavně s nejedlým hřibem žlučníkem.
Křemenáče a kozáky: pionýrské druhy s drsným, šupinatým třeněm; snadno k poznání.
Klouzek sličný: oranžový, kluzký klobouk (sliz se snadno stáhne), pod modříny.
Liška obecná: jasně oranžová, vidličnaté sbíhavé lišty (ne pravé lupeny). Oranžová houba s pravými lupeny liška není: může to být i smrtelně jedovatý pavučinec plyšový. Stálá místa rok co rok.

S výhradami

Ryzec pravý / smrkový. Ryzce ronící oranžové mlékojsou jedlé; ryzce s bílým mlékem tohle vodítko nepokrývá.
Holubinka mandlová: pleťově růžový až červenohnědý klobouk, jehož pokožka nedosahuje k okraji, takže lem zůstává nahý. Mezi holubinkami jsou i pálivé nejedlé až jedovaté, hlavně červené.
Bedla vysoká: velká, s posuvným prstenem. Menší bedly bez posuvného prstenu jsou jiné druhy a některé z nich jsou smrtelně jedovaté.
Sírovec žlutooranžový: nápadný choroš; jí se jen mladé části a plodnice z tisu a akátu se z opatrnosti nesbírají.

Na seznamu záměrně nejsou

Modráky (hřib kovář, koloděj): hrozí záměna s hřibem satanem (světlejší klobouk). Modrání samo o sobě není znak jedlosti.
Růžovka: záměna s muchomůrkou tygrovanou, šedivkou, královskou i zelenou, což jsou ty nejnebezpečnější kusy.
Čirůvky: záměna se závojenkou, případně s pavučinci.
Smrže a kačenky: teoretická záměna s jedovatým ucháčem.