Druh · hřibovité · vrchol 7, 8, 9, 10
Hřib žlutomasý
Xerocomellus chrysenteron — Běžná a hojná jedlá houba, kterou pozná i začátečník. Klobouk 3 až 10 cm je suchý a sametový, hnědý, olivově hnědý až šedohnědý a u starších plodnic typicky políčkovitě rozpraskaný, přičemž v prasklinách prosvítá…
Ve zkratce
Hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) je jedlá houba. Sezóna: červenec–říjen. Biotop: Listnaté lesy, Jehličnaté lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Hřib satan, Závojenka olovová) — vždy urči celou houbu.
Sezóna výskytu
V sezóně: Červenec, Srpen, Září, Říjen
Přehled
- ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací — vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
- hřibovité
- SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací — vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
- BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací — otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.
- SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina — typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.
- JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.
- Jedlá
- Pro začátečníkyAno = druh má minimální riziko záměny s jedovatými, jasně rozpoznatelné znaky. Pouze pro jedlé druhy — nejedlé/jedovaté se začátečníkům nedoporučují.
- Ne
- NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".
- Najdete celkem snadno
- Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností — vždy nech ověřit před konzumací.
- 3 nebezpečných záměn
Časté otázky
Je hřib žlutomasý jedlý?
Ano, hřib žlutomasý (Hemileccinum impolitum) je jedlý a v kuchyni srovnatelný s ostatními hřibovitými. Je to méně známý druh, vypadá nenápadně, ale chuťově je výborný. Patří mezi takzvané „máselné hřiby" se sladkavou žlutou dužninou. V ČR ho nelze splést s ničím smrtelně jedovatým. BioLib.Jak poznám hřib žlutomasý?
Klobouk šedohnědý až žlutohnědý, jemně sametový. Žluté trubičky zůstávají i v dospělosti (na rozdíl od mnoha jiných hřibovitých, kde žloutnou až olivově). Třeň žlutý, zavalitý, bez síťky (rozdíl proti pravým hřibům rodu Boletus). Dužnina jasně žlutá, na řezu mírně modrá u báze třeně. Charakteristická vůně po jodoformu (lékařské dezinfekci) je pro tento druh dobrým poznávacím znakem.Co znamená vůně po jodoformu?
Jodoform je lékařská dezinfekce s typickým „nemocničním" zápachem. U hřibu žlutomasého tato vůně pochází z organických sloučenin s halogeny v dužnině a je poznávacím znakem rodu Hemileccinum. Nejsilnější je u báze třeně a ve starší dužnině. Po tepelné úpravě jodoformová nota zmizí, ale syrový kousek „voní jako v ordinaci". Houbařům slouží jako spolehlivé vodítko k určení.Hřib přívěskatý vs žlutomasý — jak se liší?
Oba jsou „máselné hřiby" se sladkou žlutou dužninou. Hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus) má na bázi třeně kořenovitý přívěsek a jemnou bílou síťku. Hřib žlutomasý síťku nemá, má jodoformovou vůni a obvykle drobnější třeň. Oba jsou jedlí a oba rostou v dubohabřinách. Žlutomasý je v ČR výrazně častější.Kde a kdy roste hřib žlutomasý?
Roste v listnatých lesích, hlavně v dubohabřinách na vápnitých nebo neutrálních půdách. V soužití je hlavně s dubem, méně s bukem. Klasické regiony: Český kras, Pálava, dolní Bílé Karpaty, dolní Polabí, Křivoklátsko. Sezóna červenec–září, vrchol v srpnu. myko.cz.Jak hřib žlutomasý upravit?
Připravuje se jako jiné hřibovité — smažit s cibulí, do omáček, rizota nebo na smaženici. Tepelně ho upravuj aspoň 10 minut (jako všechny modrající hřibovité). Sušit se dá, ale chuť není tak výrazná jako u dubáku, žlutomasý má jemnější profil. Nejlepší je zkombinovat ho ve směsi s aromatičtějšími druhy.
Možné záměny
Druhy, se kterými se tento druh může zaměnit. Před konzumací vždy ověř určení.
Co z ní uvařit
Univerzální houbové recepty — fungují s většinou jedlých hub, tenhle druh nevyjímaje.
Foto: Pohled 111 · CC BY-SA 4.0Houbová omáčka
Smetanová omáčka z čerstvých nebo sušených hub, která se hodí ke knedlíkům, vepřovému i těstovinám. Základní recept české houbové kuchyně.
Kulajda — recept na klasickou houbovou polévku
Klasická jihočeská polévka se smetanou, koprem, houbami a vajíčkem. Kyselá, krémová a sytá — jeden z nejoblíbenějších receptů české houbařské kuchyně.
Foto: Makovec · CC BY-SA 4.0Houbový kuba
Tradiční vánoční pokrm z krup, sušených hub a česneku. Pečený v troubě, podávaný jako hlavní jídlo nebo příloha ke kapru na Štědrý den.
Houbová polévka
Jednoduchá a vydatná polévka z čerstvých nebo sušených hub se zeleninou a vývarem. Základ české houbové kuchyně — rychlá na přípravu, plná chuti.
Vybavení pro tento druh
Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.
Vakuovačka
Prodlužuje trvanlivost sušených hub až 3× oproti standardním nádobám a zachovává plné aroma.
Zavařovací sklenice
Klíč pro bezpečné nakládání hub do octového nálevu — jediná domácí metoda zavařování bez tlakového sterilátoru.
Sušička na houby (dehydrátor)
Nejlepší způsob konzervace hřibů a lišek — zachová chuť, enzymy i vůni lépe než trouba.
Atlas hub (knižní)
Tištěný atlas je přesnější než AI rozpoznávací aplikace — pro pochybnosti v terénu je referencí, kterou nezávisle ověříš.
Zpracování a uchování
Obecné návody, které platí pro jedlé houby — vždy až po spolehlivém určení druhu.
Odkud tohle víme
Zpětná vazba
Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.