Druh · Amanitaceae · vrchol 6, 7, 8, 9, 10

Muchomůrka růžovka

Amanita rubescens. Hnědavý klobouk 5–15 cm s našedlými šupinkami (zbytky obalu), bílé lupeny, na třeni manžeta. Klíčový poznávací znak: dužnina na řezu nebo v místě poškození pomalu červená, odtud český název.

Jedlá jen po úpravě

Syrová obsahuje hemolyziny, které rozkládají červené krvinky. Vařte aspoň 20 minut a vodu slijte.

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), mladá plodnice s narůžovělými bradavkami

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Muchomůrka růžovka, dospělé plodnice s manžetou a růžovějícím třeněm

Foto: Thomas Pruß / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Ve zkratce

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) je jedlá jen po tepelné úpravě. Syrová obsahuje hemolyziny, které rozkládají červené krvinky. Vařte aspoň 20 minut a vodu slijte. Sezóna: červen–říjen. Biotop: Smrčiny, Bukové lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Muchomůrka zelená, Muchomůrka tygrovaná). Vždy urči celou houbu.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
Amanitaceae
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.
Jedlá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, takže si přečti, čím se od něj liší. Nejedlé a jedovaté druhy se začátečníkům nedoporučují.
Ne
NalezitelnostVzácnější druh nebo specifický biotop. Najít chce zkušenost. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".
Najdete zřídka
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.
2 nebezpečných záměn

Možné záměny

Druhy, se kterými se tento druh může zaměnit. Nebezpečné jsou první. Před konzumací vždy ověř určení.

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. DU
  4. KV
  5. ČN
  6. ČC
  7. SR
  8. ŘÍ
  9. LI
  10. PR

V sezóně: Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen

Kdy se muchomůrka růžovka nejčastěji nachází

Muchomůrka růžovka se nejčastěji nachází v červenci: padá do něj 23 % nálezů tohoto druhu. Houbařská sezóna přitom vrcholí až v říjnu, takže když se chodí na houby nejvíc, tenhle druh má vrchol za sebou.

  1. leden0 %
  2. únor0 %
  3. březen0 %
  4. duben0 %
  5. květen1 %
  6. červen20 %
  7. červenec23 %
  8. srpen22 %
  9. září18 %
  10. říjen14 %
  11. listopad2 %
  12. prosinec0 %
Podíl nálezů tohoto druhu
Čárka = všechny houby ve stejném měsíci
Vrchol roku
Lišta vpravo od čárky znamená měsíc, kdy je druh vidět víc než houby obecně. Spočítáno z 853 hlášení tohoto druhu v Česku (2019 až 2025, zdroj iNaturalist, CC BY-NC). Jsou to hlášení, ne plodení: graf ukazuje, kdy lidé druh fotí, a chování houbařů v tom zůstává. U druhů s malým počtem nálezů ber měsíční podíly jako hrubý odhad. Jak model se sezónou pracuje, popisuje metodika.

Kde muchomůrka růžovka roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Kde se muchomůrka růžovka nachází nejčastěji

Číslo říká, kolikrát větší podíl tvoří druh mezi houbami dané oblasti proti celé ČR. Spočítáno z 461 hlášení tohoto druhu v 21 oblastech (okruh 20 km kolem středu oblasti, 2019 až 2025); níž jsou jen ty nad celostátním průměrem. U menšího počtu nálezů je hodnota schválně stažená blíž k jedničce.

  1. Jeseníky1,59×
  2. Jizerské hory1,55×
  3. Brdy1,55×
  4. Český ráj1,43×
  5. Krkonoše1,19×
Čárka = celostátní průměr (1,00×)
Delší lišta = větší podíl

Zdroj hlášení: iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz toho, kde lidé druh fotí, ne mapa výskytu; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Jak se to počítá, popisuje metodika.

Obecné návody, které platí pro jedlé houby. Vždy až po spolehlivém určení druhu.

Co z ní uvařit

Univerzální houbové recepty: fungují s většinou jedlých hub, tenhle druh nevyjímaje.

Všechny houbové recepty

Vybavení pro tento druh

Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.

Affiliate: Některé odkazy v této sekci jsou partnerské. Při nákupu obdržíme provizi, která nezvyšuje tvou cenu. Doporučení vybíráme nezávisle. Jak vyděláváme

Časté otázky

  • Je muchomůrka růžovka jedlá?
    Ano, ale jen po důkladné tepelné úpravě (aspoň 20 minut vaření) a slití vody, ve které se vařila. Syrová obsahuje rubescenslysin a další hemolyziny, které rozkládají červené krvinky. Nad 70 °C se ničí, ale vyluhují se do vývaru, proto se voda z vaření musí slít. Vařená je to dobrá houba, ovšem ne pro začátečníky, protože záměna s tygrovanou je kriticky nebezpečná. Wikipedia: Blusher.
  • Jak rozeznat růžovku od tygrované?
    Musí sedět všechny tři znaky najednou: (1) Dužnina na řezu nebo otlaku u růžovky výrazně červená až růžová (odtud český název), tygrovaná zůstává bílá. (2) Prsten na třeni: růžovka má prsten rýhovaný v horní polovině, tygrovaná hladký, bez rýh. (3) Šupinky na klobouku: růžovka má proměnlivé krémovo-šedo-růžové tenké šupinky náhodně rozmístěné, tygrovaná čistě bílé silné šupiny pravidelně rozmístěné. Pokud chybí byť jen jeden znak, nesbírej. Galloway Wild Foods.
  • Co když najdu plodnici, která vůbec nečervená?
    NESBÍREJ. Když dužnina nečervená, je velmi pravděpodobné, že jde o muchomůrku tygrovanou nebo jinou muchomůrku, tedy o možná jedovaté druhy působící na nervový systém (kyselina ibotenová, muscimol). Růžovka červená spolehlivě, byť pomalu (1–10 minut). Více: kyselina ibotenová.
  • Co dělat při pochybnosti?
    Nesbírej. Tygrovaná obsahuje kyselinu ibotenovou a muscimol (obojí působí na nervy, muskarin je v ní jen ve stopách), růžovka v nedovařeném stavu hemolyziny. Když se spleteš, řiď se postupem při otravě houbami a volej TIS: 224 919 293.
  • Jaké jsou příznaky otravy ze syrové růžovky?
    Snězená syrová nebo nedostatečně uvařená muchomůrka růžovka vyvolá rozpad červených krvinek kvůli rubescenslysinu a dalším hemolyzinům, které se ničí teplem. Příznaky: nevolnost, zvracení, slabost, u citlivějších lidí nebo po velkém množství i chudokrevnost z rozpadu krvinek. První příznaky přijdou 1–6 hodin po jídle. Léčba: hospitalizace, sledování krevního obrazu, doplňování tekutin. Při podezření volej TIS +420 224 919 293. Vařením aspoň 20 minut a slitím vody se hemolyziny zničí a houba je bezpečná.

Odkud tohle víme

Poznámky redakce

Naše shrnutí, ne citace. Vychází ze zdrojů výše a z běžné určovací literatury.

Bezpečnost
Růžovka je jedlá AŽ po dostatečném tepelném zpracování (syrová obsahuje hemolyziny). V mladém stádiu je vysoce zaměnitelná s muchomůrkou tygrovanou (jedovatá), klíčový znak je červenající dužnina na řezu / poškození. Pokud si nejsi 100% jistý, NESBÍREJ.

Zpětná vazba

Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.