Druh · Amanitaceae · vrchol 6, 7, 8, 9, 10

Muchomůrka růžovka

Amanita rubescens. Hnědavý klobouk 5–15 cm s našedlými šupinkami (zbytky obalu), bílé lupeny, na třeni manžeta. Klíčový poznávací znak: dužnina na řezu nebo v místě poškození pomalu červená, odtud český název.

Jedlá po dlouhé úpravě

Syrová obsahuje hemolyziny, které rozkládají červené krvinky. Jedlá je až po aspoň 20 minutách varu, voda se slévá.

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), mladá plodnice s narůžovělými bradavkami

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Muchomůrka růžovka, dospělé plodnice s manžetou a růžovějícím třeněm

Foto: Thomas Pruß / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Ve zkratce

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) je jedlá jen po dlouhé tepelné úpravě. Syrová obsahuje hemolyziny, které rozkládají červené krvinky. Jedlá je až po aspoň 20 minutách varu, voda se slévá. Sezóna: červen–říjen. Biotop: Smrčiny, Bukové lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Muchomůrka zelená, Muchomůrka tygrovaná). Vždy urči celou houbu.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
Amanitaceae
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře stránku s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací, vede na stránku druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Sporná = prameny se v jedlosti rozcházejí. Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací, vede na stránku druhů stejné kategorie.
Jedlá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, a u druhu je popsané, čím se od něj liší. Nejedlé, sporné a jedovaté druhy na seznamu nejsou.
Ne
NalezitelnostVzácnější druh nebo specifický biotop. Najít chce zkušenost. Kombinujeme skutečnou hledanost druhu na internetu s ručními úpravami pro podzemní a vzácné druhy (lanýž, korálovec). Neříká, jak hojně druh v přírodě roste.
Najdeš zřídka
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.
2 nebezpečné záměny

Možné záměny

Druhy, se kterými se tento druh dá zaměnit. Nebezpečné jsou první.

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. BŘ
  4. DU
  5. KV
  6. ČN
  7. ČC
  8. SR
  9. ZÁ
  10. ŘÍ
  11. LI
  12. PR

V sezóně: Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen

Kdy se muchomůrka růžovka nejčastěji nachází

Muchomůrka růžovka se nejčastěji nachází v červenci: padá do něj 23 % nálezů tohoto druhu. Houbařská sezóna přitom vrcholí až v říjnu, takže když se chodí na houby nejvíc, tenhle druh má vrchol za sebou.

  1. leden0 %
  2. únor0 %
  3. březen0 %
  4. duben0 %
  5. květen1 %
  6. červen20 %
  7. červenec★23 %
  8. srpen22 %
  9. září18 %
  10. říjen14 %
  11. listopad2 %
  12. prosinec0 %
Podíl nálezů tohoto druhu
Čárka = všechny houby ve stejném měsíci
Vrchol roku
Lišta vpravo od čárky znamená měsíc, kdy je druh vidět víc než houby obecně. Spočítáno z 853 hlášení tohoto druhu v Česku (2019 až 2025, zdroj iNaturalist, CC BY-NC). Jsou to hlášení, ne plodení: graf ukazuje, kdy lidé druh fotí, takže se v něm odráží i chování houbařů. U druhů s malým počtem nálezů ber měsíční podíly jako hrubý odhad. Jak model se sezónou pracuje, popisuje metodika.

Kde muchomůrka růžovka roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Kde se muchomůrka růžovka nachází nejčastěji

Číslo říká, kolikrát větší podíl tvoří druh mezi houbami dané oblasti proti celé ČR. Spočítáno z 461 hlášení tohoto druhu v 21 oblastech (okruh 20 km kolem středu oblasti, 2019 až 2025); níž jsou jen ty nad celostátním průměrem. U menšího počtu nálezů je hodnota schválně stažená blíž k jedničce.

  1. Jeseníky1,59×
  2. Jizerské hory1,55×
  3. Brdy1,55×
  4. Český ráj1,43×
  5. Krkonoše1,19×
Čárka = celostátní průměr (1,00×)
Delší lišta = větší podíl

Zdroj hlášení: iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz toho, kde lidé druh fotí, ne mapa výskytu; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Jak se to počítá, popisuje metodika.

Obecné návody, které platí pro jedlé houby. Vždy až po spolehlivém určení druhu.

Co z této houby uvařit

Univerzální houbové recepty: fungují s většinou jedlých hub, tenhle druh nevyjímaje.

Všechny houbové recepty

Vybavení pro tento druh

Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.

Partnerské odkazy: Některé odkazy v této části jsou partnerské. Když přes ně nakoupíš, dostaneme provizi a tobě se cena nezvýší. Co doporučíme, vybíráme sami. Jak vyděláváme

Časté otázky

  • Je muchomůrka růžovka jedlá?
    Ano, ale jen po důkladné tepelné úpravě (aspoň 20 minut vaření) a slití vody, ve které se vařila. Syrová obsahuje rubescenslysin a další hemolyziny, které rozkládají červené krvinky. Nad 70 °C se ničí, ale vyluhují se do vývaru, proto se voda z vaření slévá. Vařená je jedlá, záměna s tygrovanou je ale kriticky nebezpečná. Wikipedia: Blusher.
  • Jak rozeznat růžovku od tygrované?
    Musí sedět všechny tři znaky najednou: (1) Dužnina na řezu nebo otlaku u růžovky výrazně červená až růžová (odtud český název), tygrovaná zůstává bílá. (2) Prsten na třeni: růžovka má prsten rýhovaný v horní polovině, tygrovaná hladký, bez rýh. (3) Šupinky na klobouku: růžovka má proměnlivé krémovo-šedo-růžové tenké šupinky náhodně rozmístěné, tygrovaná čistě bílé silné šupiny pravidelně rozmístěné. Galloway Wild Foods.
  • Co když najdu plodnici, která vůbec nečervená?
    Když dužnina nečervená, je velmi pravděpodobné, že jde o muchomůrku tygrovanou nebo jinou muchomůrku, tedy o možná jedovaté druhy působící na nervový systém (kyselina ibotenová, muscimol). Růžovka červená spolehlivě, byť pomalu (1–10 minut). Více: kyselina ibotenová.
  • Co dělat při pochybnosti?
    Tygrovaná obsahuje kyselinu ibotenovou a muscimol (obojí působí na nervy, muskarin je v ní jen ve stopách), růžovka v nedovařeném stavu hemolyziny. Když se spleteš, řiď se postupem při otravě houbami a volej TIS: 224 919 293.
  • Jaké jsou příznaky otravy ze syrové růžovky?
    Snězená syrová nebo nedostatečně uvařená muchomůrka růžovka vyvolá rozpad červených krvinek kvůli rubescenslysinu a dalším hemolyzinům, které se ničí teplem. Příznaky: nevolnost, zvracení, slabost, u citlivějších lidí nebo po velkém množství i chudokrevnost z rozpadu krvinek. První příznaky přijdou 1–6 hodin po jídle. Léčba: hospitalizace, sledování krevního obrazu, doplňování tekutin. Při podezření volej TIS +420 224 919 293. Vařením aspoň 20 minut a slitím vody se hemolyziny zničí.

Odkud tohle víme

Poznámky redakce

Naše shrnutí, ne citace. Vychází ze zdrojů výše a z běžné určovací literatury.

Bezpečnost
Růžovka je jedlá AŽ po dostatečném tepelném zpracování (syrová obsahuje hemolyziny). V mladém stádiu je vysoce zaměnitelná s muchomůrkou tygrovanou (jedovatá), klíčový znak je červenající dužnina na řezu / poškození.

Dej mi vědět, až začnou houby růst

Mykoindex počítáme třikrát denně pro celou Českou republiku.

Napíšeme ti, až index vyskočí nahoru, a v sezóně každý pátek pošleme víkendový výhled. Občas přidáme novinky Mykoindexu, ty jdou odhlásit zvlášť.

Zpětná vazba

Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.