Muchomůrka tygrovaná

Možné záměny

Muchomůrka tygrovaná se nesbírá. Níž jsou druhy, se kterými si lidé tuhle houbu pletou. Když sbíráš je, tohle je ta houba, kterou musíš umět vyloučit.

• detail
  Jedovatá

  Střední

  Muchomůrka červená

  Amanita muscaria

  123456789101112
• detail
  Jedlá po dlouhé úpravě

  Nízká

  Muchomůrka růžovka

  Amanita rubescens

  123456789101112

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.

muchomůrkovité

SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.

• 07Červenec
• 08Srpen
• 09Září

BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře stránku s ostatními druhy stejného biotopu.

• Teplé listnaté lesy
• Listnaté lesy
• Smíšené lesy
• Nižší a střední polohy

SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací, vede na stránku druhů na stejném substrátu.

• Půda pod duby
• Půda pod buky
• Půda pod jehličnany
• Mykorhiza se stromy

JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Sporná = prameny se v jedlosti rozcházejí. Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací, vede na stránku druhů stejné kategorie.

Jedovatá

Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, a u druhu je popsané, čím se od něj liší. Nejedlé, sporné a jedovaté druhy na seznamu nejsou.

Ne

NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme skutečnou hledanost druhu na internetu s ručními úpravami pro podzemní a vzácné druhy (lanýž, korálovec). Neříká, jak hojně druh v přírodě roste.

Najdeš celkem snadno

Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.

1 nebezpečná záměna

Kdy se muchomůrka tygrovaná nejčastěji nachází

Muchomůrka tygrovaná se nejčastěji nachází v říjnu: padá do něj 55 % nálezů tohoto druhu. Zhruba tehdy vrcholí i houbařská sezóna jako celek.

Kde muchomůrka tygrovaná roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Spolehlivé určení

Tenhle druh se nesbírá. O to důležitější je umět ho bezpečně poznat. Dobrý atlas je základ.

Atlas hub (knižní)

V tištěném atlasu si určovací znaky ověříš sám, a to i v lese bez signálu.

Časté otázky

• Je muchomůrka tygrovaná smrtelně jedovatá?+

  Při běžné dávce zpravidla nezabíjí, ale je výrazně toxičtější než muchomůrka červená, obsahuje vyšší koncentrace kyseliny ibotenové a muscimolu. Projevy: trávicí obtíže, dezorientace, halucinace, výrazné nervové příznaky (křeče, hluboký útlum). U dětí, seniorů a lidí s dalšími nemocemi jsou popsané smrtelné případy (dlouhotrvající křečový stav). Při sebemenším podezření volej TIS +420 224 919 293. Wikipedia.
• Jak ji rozeznat od muchomůrky růžovky?+

  Tři klíčové znaky současně: (1) Dužnina na řezu: růžovka pomalu červená, tygrovaná zůstává bílá. (2) Prsten na třeni: růžovka má rýhovaný, tygrovaná hladký nerýhovaný. (3) Šupinky na klobouku: tygrovaná má čistě bílé silné šupiny pravidelně rozmístěné, růžovka proměnlivé krémovošedorůžové tenké. Galloway Wild Foods.
• Jak vypadá muchomůrka tygrovaná?+

  Klobouk 5 až 12 cm, hnědavý až šedohnědý, pokrytý nápadnými bílými ostrůvkovitými šupinami pravidelně rozmístěnými. Lupeny bílé, husté. Třeň 6 až 12 cm, bílý, na bázi cibulovitě rozšířený s pochvou (volvou), s hladkým nerýhovaným prstenem. Roste v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích, vrchol v srpnu a září. myko.cz: Amanita pantherina.
• Jaké jsou příznaky otravy muchomůrkou tygrovanou?+

  První příznaky přijdou za 30 až 120 minut. Průběh má dvě fáze: (1) Fáze podráždění: zmatenost, halucinace, rozšířené zornice, neklid, u dětí křeče. (2) Tlumivá fáze: hluboký spánek, oslabené reflexy, někdy stav podobný bezvědomí. Většina pacientů se z tohoto stavu probere a na příhodu si nepamatuje. IPCS atropin nedoporučuje. IPCS PIM G026.
• Mohu být otrávený, když mi spadla do koše s jedlými?+

  Z pouhého dotyku riziko nehrozí, toxiny se přes kůži nevstřebávají. Pokud se ale dužnina dostala na jiné houby (třeba při rozkrojení), nesou zbytky jedu i ony. Jen z fyzického kontaktu nikdo neonemocněl, ze snědení i drobných zbytků ale ano. Muchomůrka v koši tak může znečistit celou sklizeň.
• Co dělat při podezření na otravu?+

  Volej TIS +420 224 919 293 (nonstop). Při hlubokém útlumu, když pacienta nelze probudit, nebo při dušnosti volej 155 (záchranku). Pacient v útlumu patří do stabilizované polohy (při zvracení hrozí vdechnutí). TIS radí uschovat zbytky pokrmu i syrové houby pro určení. Atropin, fysostigmin ani domácí protijedy se bez pokynu toxikologa nepodávají. Více v článku otrava kyselinou ibotenovou.