Muchomůrka tygrovaná

Možné záměny

Muchomůrka tygrovaná se nesbírá. Níž jsou druhy, se kterými si ji lidé pletou. Když sbíráš je, tohle je ta houba, kterou musíš umět vyloučit.

• detail
  Jedovatá

  Střední

  Muchomůrka červená

  Amanita muscaria

  123456789101112
• detail
  Jedlá po úpravě

  Nízká

  Muchomůrka růžovka

  Amanita rubescens

  123456789101112

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.

muchomůrkovité

SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.

• 07Červenec
• 08Srpen
• 09Září

BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.

• Teplé listnaté lesy
• Listnaté lesy
• Smíšené lesy
• Nižší a střední polohy

SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.

• Půda pod duby
• Půda pod buky
• Půda pod jehličnany
• Mykorhiza se stromy

JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.

Jedovatá

Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, takže si přečti, čím se od něj liší. Nejedlé a jedovaté druhy se začátečníkům nedoporučují.

Ne

NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".

Najdete celkem snadno

Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.

1 nebezpečná záměna

Kdy se muchomůrka tygrovaná nejčastěji nachází

Muchomůrka tygrovaná se nejčastěji nachází v říjnu: padá do něj 55 % nálezů tohoto druhu. Zhruba tehdy vrcholí i houbařská sezóna jako celek.

Kde muchomůrka tygrovaná roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Spolehlivé určení

Tenhle druh se nesbírá. O to důležitější je umět ho bezpečně poznat. Dobrý atlas je základ.

Atlas hub (knižní)

Tištěný atlas je přesnější než AI rozpoznávací aplikace a v terénu je referencí, kterou při pochybnostech nezávisle ověříš.

Časté otázky

• Je muchomůrka tygrovaná smrtelně jedovatá?+

  Při běžné dávce zpravidla nezabíjí, ale je výrazně toxičtější než muchomůrka červená, obsahuje vyšší koncentrace kyseliny ibotenové a muscimolu. Projevy: trávicí obtíže, dezorientace, halucinace, výrazné nervové příznaky (křeče, hluboký útlum). U dětí, seniorů a lidí s dalšími nemocemi jsou popsané smrtelné případy (dlouhotrvající křečový stav). Při sebemenším podezření volej TIS +420 224 919 293. Wikipedia.
• Jak ji rozeznat od muchomůrky růžovky?+

  Tři klíčové znaky současně: (1) Dužnina na řezu: růžovka pomalu červená, tygrovaná zůstává bílá. (2) Prsten na třeni: růžovka má rýhovaný, tygrovaná hladký nerýhovaný. (3) Šupinky na klobouku: tygrovaná má čistě bílé silné šupiny pravidelně rozmístěné, růžovka proměnlivé krémovošedorůžové tenké. Pokud chybí byť jeden znak, nesbírej. Galloway Wild Foods.
• Jak vypadá muchomůrka tygrovaná?+

  Klobouk 5 až 12 cm, hnědavý až šedohnědý, pokrytý nápadnými bílými ostrůvkovitými šupinami pravidelně rozmístěnými. Lupeny bílé, husté. Třeň 6 až 12 cm, bílý, na bázi cibulovitě rozšířený s pochvou (volvou), s hladkým nerýhovaným prstenem. Roste v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích, vrchol v srpnu a září. myko.cz: Amanita pantherina.
• Jaké jsou příznaky otravy muchomůrkou tygrovanou?+

  První příznaky přijdou za 30 až 120 minut. Průběh má dvě fáze: (1) Fáze podráždění: zmatenost, halucinace, rozšířené zornice, neklid, u dětí křeče. (2) Tlumivá fáze: hluboký spánek, oslabené reflexy, někdy stav podobný bezvědomí. Většina pacientů se z tohoto stavu probere a na příhodu si nepamatuje. Atropin a fysostigmin se nesmí podat, muscimol totiž na jejich cílové receptory nepůsobí. IPCS PIM G026.
• Mohu být otrávený, když mi spadla do koše s jedlými?+

  Z pouhého dotyku riziko nehrozí, toxiny se přes kůži nevstřebávají. Ale pokud se dužnina dostala na jiné houby (třeba když jsi ji rozkrojil), důkladně je očisti nebo raději zasažený kus odhoď. Jen z fyzického kontaktu nikdo neonemocněl, ze snědení i drobných zbytků ale ano. Pravidlo: jakákoli muchomůrka v koši znamená znečištění celé sklizně.
• Co dělat při podezření na otravu?+

  Volej TIS +420 224 919 293 (24/7). Při hlubokém útlumu, když pacienta nelze probudit, nebo při dušnosti volej 155 (záchranku). Polož pacienta do stabilizované polohy (při zvracení hrozí vdechnutí). Uschovej zbytky pokrmu i syrové houby pro určení. Nepodávej atropin ani fysostigmin a žádné domácí „protijedy“ bez pokynu toxikologa. Více v článku otrava kyselinou ibotenovou.