Druh · muchomůrkovité · vrchol 8, 9, 10

Muchomůrka červená

Amanita muscaria. Nápadná jedovatá houba, kterou pozná i začátečník: klobouk 8 až 20 cm zářivě červený až oranžovočervený, posetý bílými až nažloutlými bradavkami (zbytky plachetky), které déšť může spláchnout.

Jedovatá
Muchomůrka červená (Amanita muscaria), dvě sytě červené plodnice v listí

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Muchomůrka červená, klasická červená plodnice s bílými strupy a třeněm

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Zobrazit další fotky (1)
  • Muchomůrka červená shora, červený klobouk s bílými strupy (zbytky plachetky)

    Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Ve zkratce

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba. Nesbírat. Sezóna: srpen–říjen. Biotop: Jehličnaté lesy, Smíšené lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Muchomůrka královská). Vždy urči celou houbu.

Možné záměny

Muchomůrka červená se nesbírá. Níž jsou druhy, se kterými si ji lidé pletou. Když sbíráš je, tohle je ta houba, kterou musíš umět vyloučit.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
muchomůrkovité
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.
Jedovatá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, takže si přečti, čím se od něj liší. Nejedlé a jedovaté druhy se začátečníkům nedoporučují.
Ne
NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".
Najdete celkem snadno
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.
1 nebezpečná záměna

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. DU
  4. KV
  5. ČN
  6. ČC
  7. SR
  8. ŘÍ
  9. LI
  10. PR

V sezóně: Srpen, Září, Říjen

Kdy se muchomůrka červená nejčastěji nachází

Muchomůrka červená se nejčastěji nachází v říjnu: padá do něj 51 % nálezů tohoto druhu. Zhruba tehdy vrcholí i houbařská sezóna jako celek.

  1. leden0 %
  2. únor0 %
  3. březen0 %
  4. duben0 %
  5. květen0 %
  6. červen1 %
  7. červenec3 %
  8. srpen9 %
  9. září28 %
  10. říjen51 %
  11. listopad7 %
  12. prosinec0 %
Podíl nálezů tohoto druhu
Čárka = všechny houby ve stejném měsíci
Vrchol roku
Lišta vpravo od čárky znamená měsíc, kdy je druh vidět víc než houby obecně. Spočítáno z 1 420 hlášení tohoto druhu v Česku (2019 až 2025, zdroj iNaturalist, CC BY-NC). Jsou to hlášení, ne plodení: graf ukazuje, kdy lidé druh fotí, a chování houbařů v tom zůstává. U druhů s malým počtem nálezů ber měsíční podíly jako hrubý odhad. Jak model se sezónou pracuje, popisuje metodika.

Kde muchomůrka červená roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Kde se muchomůrka červená nachází nejčastěji

Číslo říká, kolikrát větší podíl tvoří druh mezi houbami dané oblasti proti celé ČR. Spočítáno z 1 016 hlášení tohoto druhu v 28 oblastech (okruh 20 km kolem středu oblasti, 2019 až 2025); níž jsou jen ty nad celostátním průměrem. U menšího počtu nálezů je hodnota schválně stažená blíž k jedničce.

  1. Jizerské hory1,77×
  2. Krkonoše1,68×
  3. Žďárské vrchy1,53×
  4. Jeseníky1,36×
  5. Broumovsko1,28×
  6. Labské pískovce1,26×
Čárka = celostátní průměr (1,00×)
Delší lišta = větší podíl

Zdroj hlášení: iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz toho, kde lidé druh fotí, ne mapa výskytu; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Jak se to počítá, popisuje metodika.

Spolehlivé určení

Tenhle druh se nesbírá. O to důležitější je umět ho bezpečně poznat. Dobrý atlas je základ.

Affiliate: Některé odkazy v této sekci jsou partnerské. Při nákupu obdržíme provizi, která nezvyšuje tvou cenu. Doporučení vybíráme nezávisle. Jak vyděláváme

Časté otázky

  • Je muchomůrka červená smrtelně jedovatá?
    V běžné dávce není smrtelná, ale je jedovatá. Obsahuje kyselinu ibotenovou a muscimol (psychoaktivní a zároveň neurotoxické látky). Konzumace způsobuje halucinace, dezorientaci, trávicí obtíže a hlubokou sedaci. Úmrtnost je pod 1 %, ale u dětí, seniorů a v kombinaci s alkoholem může být otrava smrtelná. Při podezření na otravu volej TIS +420 224 919 293. Wikipedia.
  • Jak poznám muchomůrku červenou?
    Klasický jasně červený až oranžovočervený klobouk 8–20 cm s bílými „tečkami“, což jsou zbytky plachetky. Bílé lupeny, bílá manžeta na třeni, na bázi cibulovitě rozšířený třeň s pochvou (volva). Pozor: ve dešti se šupinky z klobouku smyjí a zbude jen červený klobouk, pak se podobá jiným druhům. Doplňkové znaky: bílé lupeny, prsten v horní části třeně a charakteristická vůně.
  • Jaké má muchomůrka červená účinky a léčivost?
    Aktivní látky: kyselina ibotenová (dráždí nervový systém, chová se jako glutamát) a muscimol (naopak tlumí, chová se jako GABA, a je 5–10× silnější). Účinky jsou psychoaktivní (změna vědomí, vize, útlum) a neurologické. V medicíně se nepoužívá, nemá žádné schválené klinické indikace. Tvrzení o „léčivosti“ z lidové medicíny nemají vědeckou oporu. Mykoindex není zdravotnický zdroj, pro klinické otázky se poraď s lékařem. Více v otrava kyselinou ibotenovou.
  • Lze z muchomůrky červené dělat tinkturu?
    V některých subkulturách se připravují tinktury (alkoholový výluh) nebo „microdosing“ preparáty. Mykoindex tuto praxi nedoporučuje z několika důvodů: (1) obsah toxinů je nepředvídatelně proměnlivý, i 5× se může lišit mezi plodnicemi téhož trsu. (2) Riziko útlumu dýchání v kombinaci s alkoholem, benzodiazepiny nebo opioidy. (3) Žádné klinické studie nepodporují bezpečnost ani účinnost. (4) Komerční tinktury v ČR nejsou regulovány, kvalita a dávkování se nedají ověřit.
  • Konzumuje se v jiných kulturách?
    Na Sibiři ji tradičně používali šamani k rituálním účelům (Korjaci, Čukčové, Ostjáci). V Japonsku (Nagano) se tradičně vaří s několikanásobnou výměnou vody, čímž se vodorozpustné toxiny částečně odstraní. V severní Evropě ji historicky používali berserkové. V Evropě a ČR ji nedoporučujeme, protože obsah toxinů mezi plodnicemi kolísá nepředvídatelně a vaření nezaručí jejich 100% odstranění. Michelot & Melendez-Howell 2003.
  • Liší se muchomůrka červená a tygrovaná?
    Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) má hnědavý klobouk (ne červený) s bílými šupinkami, odtud „tygrovaná“. Obě obsahují stejné toxiny (kyselinu ibotenovou a muscimol), ale tygrovaná v 2–3× vyšší koncentraci, takže je nebezpečnější. U tygrované jsou popsány smrtelné případy u dětí (neustupující epileptické křeče). Klíč: červený klobouk = červená, hnědavý = tygrovaná.

Odkud tohle víme

Zpětná vazba

Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.