Muchomůrka červená

Možné záměny

Muchomůrka červená se nesbírá. Níž jsou druhy, se kterými si lidé tuhle houbu pletou. Když sbíráš je, tohle je ta houba, kterou musíš umět vyloučit.

• detail
  Jedovatá

  Nízká

  Muchomůrka královská

  Amanita regalis

  123456789101112

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.

muchomůrkovité

SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.

• 08Srpen
• 09Září
• 10Říjen

BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře stránku s ostatními druhy stejného biotopu.

• Jehličnaté lesy
• Smíšené lesy
• Listnaté lesy
• Březový porost
• Kyselé půdy

SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací, vede na stránku druhů na stejném substrátu.

• Půda
• Pod břízou
• Pod smrkem
• Pod borovicí

JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Sporná = prameny se v jedlosti rozcházejí. Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací, vede na stránku druhů stejné kategorie.

Jedovatá

Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, a u druhu je popsané, čím se od něj liší. Nejedlé, sporné a jedovaté druhy na seznamu nejsou.

Ne

NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme skutečnou hledanost druhu na internetu s ručními úpravami pro podzemní a vzácné druhy (lanýž, korálovec). Neříká, jak hojně druh v přírodě roste.

Najdeš celkem snadno

Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.

1 nebezpečná záměna

Kdy se muchomůrka červená nejčastěji nachází

Muchomůrka červená se nejčastěji nachází v říjnu: padá do něj 51 % nálezů tohoto druhu. Zhruba tehdy vrcholí i houbařská sezóna jako celek.

Kde muchomůrka červená roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Spolehlivé určení

Tenhle druh se nesbírá. O to důležitější je umět ho bezpečně poznat. Dobrý atlas je základ.

Atlas hub (knižní)

V tištěném atlasu si určovací znaky ověříš sám, a to i v lese bez signálu.

Časté otázky

• Je muchomůrka červená smrtelně jedovatá?+

  V běžné dávce není smrtelná, ale je jedovatá. Obsahuje kyselinu ibotenovou a muscimol (psychoaktivní a zároveň neurotoxické látky). Konzumace způsobuje halucinace, dezorientaci, trávicí obtíže a hlubokou sedaci. Úmrtnost je pod 1 %, ale u dětí, seniorů a v kombinaci s alkoholem může být otrava smrtelná. Při podezření na otravu volej TIS +420 224 919 293. Wikipedia.
• Jak poznám muchomůrku červenou?+

  Klasický jasně červený až oranžovočervený klobouk 8–20 cm s bílými tečkami, což jsou zbytky plachetky. Bílé lupeny, bílá manžeta na třeni, na bázi cibulovitě rozšířený třeň s pochvou (volva). Pozor: v dešti se šupinky z klobouku smyjí a zbude jen červený klobouk, pak se podobá jiným druhům. Doplňkové znaky: bílé lupeny, prsten v horní části třeně. Vůně je nevýrazná, k určení nepomůže.
• Jaké má muchomůrka červená účinky a léčivost?+

  Aktivní látky: kyselina ibotenová (dráždí nervový systém, chová se jako glutamát) a muscimol (naopak tlumí, chová se jako GABA, a je 5–10× silnější). Účinky jsou psychoaktivní (změna vědomí, vize, útlum) a neurologické. V medicíně se nepoužívá, nemá žádné schválené klinické indikace. Tvrzení o léčivosti z lidové medicíny nemají vědeckou oporu. Mykoindex není zdravotnický zdroj, pro klinické otázky se poraď s lékařem. Více v článku otrava kyselinou ibotenovou.
• Lze z muchomůrky červené dělat tinkturu?+

  V některých subkulturách se připravují tinktury (alkoholový výluh) nebo preparáty na mikrodávkování. Tahle praxe má několik rizik: (1) obsah toxinů je nepředvídatelně proměnlivý, i 5× se může lišit mezi plodnicemi téhož trsu. (2) Riziko útlumu dýchání v kombinaci s alkoholem, benzodiazepiny nebo opioidy. (3) Žádné klinické studie nepodporují bezpečnost ani účinnost. (4) Komerční tinktury v ČR nejsou regulovány, kvalita a dávkování se nedají ověřit.
• Konzumuje se v jiných kulturách?+

  Na Sibiři ji tradičně používali šamani k rituálním účelům (Korjaci, Čukčové, Ostjáci). V Japonsku (Nagano) se tradičně vaří s několikanásobnou výměnou vody, čímž se vodorozpustné toxiny částečně odstraní. Pro severní Evropu se někdy uvádí, že ji používali berserkové, doložené to ale není. Obsah toxinů ale mezi plodnicemi kolísá nepředvídatelně a vaření nezaručí jejich 100% odstranění. Michelot & Melendez-Howell 2003.
• Liší se muchomůrka červená a tygrovaná?+

  Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) má hnědavý klobouk (ne červený) s bílými šupinkami, odtud „tygrovaná“. Obě obsahují stejné toxiny (kyselinu ibotenovou a muscimol), ale tygrovaná je obvykle obsahuje ve vyšší koncentraci, takže je nebezpečnější. U tygrované jsou popsány smrtelné případy u dětí (neustupující epileptické křeče). Klíč: červený klobouk má muchomůrka červená, hnědavý tygrovaná.