Houbaření má strmou křivku učení a z venkovních koníčků jsou u něj v sázce nejvyšší bezpečnostní rizika. Sedm faktů, na kterých stojí bezpečnost houbaření. Žádná složitá taxonomie, žádný atlas, jen to, co rozhoduje o otravě.
1. Nejistota v určení
„Asi je to hřib“ není určení. Nesebraná houba otravu nezpůsobí. Mycelium dál žije a vyrostou další plodnice.
I „víceméně jistý“ stav je nejistota. Profesionální mykologové sami někdy potřebují mikroskop nebo chemický test pro definitivní určení.
„Asi je to hřib“ není určení. I profesionální mykologové někdy potřebují mikroskop.
2. Mobilní aplikace se mýlí
AI rozpoznávací aplikace chybují i u smrtelných záměn (
muchomůrka zelená vs. 
žampion polní v knoflíkovém stádiu). Aplikace poslouží jako učební pomůcka („jaký druh by to mohl být?“), jistotu o jedlosti ale nedá.
Ke skutečnému určení: krajská houbařská poradna (ČMS, regionální muzea), mykolog, knižní atlas s několika nezávislými ověřovanými znaky.
3. Určení potřebuje celou plodnici, ne jen klobouk
Třeň, báze třeně, případná manžeta nebo pochva, to všechno jsou diagnosticky důležité znaky. Pokud řežeš jen klobouk u země, ztrácíš 50 % informace nutné pro spolehlivé určení.
Celá plodnice se z půdy vyjímá opatrně rukou nebo nožíkem ze strany, hlína se otírá na místě (ať ji netaháš domů).
4. Co ukáže rozkrojený třeň
Rozkrojený třeň hřibu ukáže znaky za 2 sekundy. Vidíš modrání? Vidíš síťovinu? Vidíš trubičky růžové místo bílé/žluté?
Řez ukáže tři věci: červivost (larvy v dužnině), záměny (hřib žlučový zničí celou várku) a hygiena (mladá plodnice s tmavými skvrnami už není v pořádku).
5. Druhy s nízkým a vysokým rizikem záměny
Některé druhy mají velmi nízké riziko záměny: kotrč kadeřavý (roste u paty borovic a vypadá jako velký kadeřavý květák) nebo 
hlíva ústřičná (lasturovité plodnice na mrtvém dřevě listnáčů). Korálovec ježatý se sice taky splete těžko, Červený seznam ho ale vede jako zranitelný druh.
Vysoké riziko záměny nebo náročnou přípravu mají naopak bedla (vs. muchomůrka zelená), žampion (vs. muchomůrka), václavka (toxiny, vyžaduje předvaření).
6. Tepelná úprava: aspoň 15 minut podle BfR
I jedlé druhy obsahují tepelně labilní toxiny. 
Muchomůrka růžovka má hemolyziny, 
václavka látky dráždící trávení, které se z velké části vyluhují do vody, a syrové smrže taky způsobují otravy. Německý BfR uvádí u každého jídla z volně rostoucích hub aspoň 15 minut tepelné úpravy. Restování, vaření, smažení, dušení, na tom nezáleží.
Žampion v salátu? Carpaccio z hřibu? Michelinské restaurace používají marinády, ty ale tepelnou úpravu nenahradí, viz syrové houby: kompletní rozbor.
7. TIS linku znej zpaměti
Toxikologické informační středisko: 224 919 293 (24/7). Pokud někdy budeš mít jen sebemenší podezření na otravu (svoje, dítěte, hosta), volej okamžitě. Toxikolog ti dá konkrétní postup pro daný druh a stav.
TIS radí vyvolat zvracení jen na doporučení TIS nebo lékaře a uschovat zbytky hub pro identifikaci, i ze zvratků. Amatoxinová otrava (muchomůrka zelená) má 6–24hodinovou latenci a okamžitá hospitalizace je zásadní i při zdánlivě mírných příznacích. Viz postup při podezření na otravu.
