Druh · sírovcovité · vrchol 5, 6, 7, 8, 9

Sírovec žlutooranžový

Laetiporus sulphureus. Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) je nápadná dřevokazná houba, kterou poznáte podle zářivě sírově žlutých až oranžových plodnic.

Jedlá jen po úpravě

Syrový a nedovařený dráždí trávení. Sbírejte jen mladé plodnice z listnáčů a vždy je provařte.

Sírovec žlutooranžový, sírově žluté konzolovité plodnice v trsech na kmeni listnáče

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Sklizené vějířovité plodnice sírovce žlutooranžového se zvlněným okrajem

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Ve zkratce

Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) je jedlá jen po tepelné úpravě. Syrový a nedovařený dráždí trávení. Sbírejte jen mladé plodnice z listnáčů a vždy je provařte. Sezóna: květen–září. Biotop: Lužní lesy, Listnaté lesy. Dvojníky u tohoto druhu zatím nepopisujeme, urči celou houbu.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
sírovcovité
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře LP s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací na LP druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací na LP druhů stejné kategorie.
Jedlá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, takže si přečti, čím se od něj liší. Nejedlé a jedovaté druhy se začátečníkům nedoporučují.
Ano
NalezitelnostVelké, viditelné plodnice. Roste hojně v typických biotopech. Kombinujeme reálnou hledanost druhu (MM search volume) s tvrdými override pro podzemní/vzácné druhy (lanýž, korálovec). Není to ekvivalent "jak biologicky roste".
Najdete běžně

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. DU
  4. KV
  5. ČN
  6. ČC
  7. SR
  8. ŘÍ
  9. LI
  10. PR

V sezóně: Květen, Červen, Červenec, Srpen, Září

Kdy se sírovec žlutooranžový nejčastěji nachází

Sírovec žlutooranžový se nejčastěji nachází v srpnu: padá do něj 24 % nálezů tohoto druhu. Houbařská sezóna přitom vrcholí až v říjnu, takže když se chodí na houby nejvíc, tenhle druh má vrchol za sebou.

  1. leden1 %
  2. únor1 %
  3. březen1 %
  4. duben4 %
  5. květen21 %
  6. červen16 %
  7. červenec7 %
  8. srpen24 %
  9. září19 %
  10. říjen5 %
  11. listopad1 %
  12. prosinec1 %
Podíl nálezů tohoto druhu
Čárka = všechny houby ve stejném měsíci
Vrchol roku
Lišta vpravo od čárky znamená měsíc, kdy je druh vidět víc než houby obecně. Spočítáno z 872 hlášení tohoto druhu v Česku (2019 až 2025, zdroj iNaturalist, CC BY-NC). Jsou to hlášení, ne plodení: graf ukazuje, kdy lidé druh fotí, a chování houbařů v tom zůstává. U druhů s malým počtem nálezů ber měsíční podíly jako hrubý odhad. Jak model se sezónou pracuje, popisuje metodika.

Kde sírovec žlutooranžový roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Kde se sírovec žlutooranžový nachází nejčastěji

Číslo říká, kolikrát větší podíl tvoří druh mezi houbami dané oblasti proti celé ČR. Spočítáno z 178 hlášení tohoto druhu v 16 oblastech (okruh 20 km kolem středu oblasti, 2019 až 2025); níž jsou jen ty nad celostátním průměrem. U menšího počtu nálezů je hodnota schválně stažená blíž k jedničce.

  1. Třeboňsko3,44×
  2. Pálava2,37×
  3. České středohoří1,71×
  4. Český kras1,48×
  5. Křivoklátsko1,16×
Čárka = celostátní průměr (1,00×)
Delší lišta = větší podíl

Zdroj hlášení: iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz toho, kde lidé druh fotí, ne mapa výskytu; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Jak se to počítá, popisuje metodika.

Obecné návody, které platí pro jedlé houby. Vždy až po spolehlivém určení druhu.

Recepty s tímto druhem

Tradiční české recepty, ve kterých se tento druh obvykle používá.

Vybavení pro tento druh

Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.

Affiliate: Některé odkazy v této sekci jsou partnerské. Při nákupu obdržíme provizi, která nezvyšuje tvou cenu. Doporučení vybíráme nezávisle. Jak vyděláváme

Časté otázky

  • Je sírovec žlutooranžový jedlý?
    Ano, ale jen mladé plodnice ze správného hostitele. Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) je bezpečně jedlý z dubu, kaštanu a buku. Sírovec ze stromů eukalyptus, jasan, vrba, javor cukrový a jehličnany může způsobit silné trávicí potíže (je to klinicky popsané), toxiny nasaje z hostitelského dřeva. Anglicky se mu říká „chicken of the woods“, protože chutí i texturou připomíná drůbeží maso. BioLib.
  • Jak poznám sírovec?
    Nápadné jasně žluté až oranžové konzolovité plodnice 10–40 cm na kmenech listnáčů, často ve výšce 1–3 m. Spodek (póry) je sírově žlutý, s jemnými drobnými póry 2–4 na 1 mm. Mladá dužnina je masitě žlutá a šťavnatá, starší tvrdne až do korkovité. Vůni má mírně houbovou až nakyslou. Záměna je prakticky vyloučená, protože barva a růst na kmeni jsou jedinečné.
  • Jaké jsou nejlepší recepty na sírovec?
    Klasika: sírovcový řízek v trojobalu (nakrájej okraje mladé plodnice, obal v mouce, vejci a strouhance a smaž 3–5 minut z každé strany). Dále: sírovec na smetaně, sírovcový guláš (drží texturu i při dlouhém dušení), do omáček. Staré tvrdé části vyhazuj, tuhosti se nezbavíš ani dlouhým vařením. Počítej zhruba 1 kg mladé plodnice na 4 porce.
  • Kdy roste sírovec žlutooranžový?
    Je to jeden z nejranějších houbařských druhů, sezóna trvá od května do září, s vrcholem v červnu a červenci. Často vyrazí už v polovině května na starých dubech. V Brně a okolí je v parcích pravidelnou jarní událostí. V datech Marketing Mineru (2026-04) roste o 90 % meziročně, takže mezi houbaři získává na oblibě. Plodnice na jednom hostiteli může vyrazit i několik let po sobě.
  • Kde sírovec roste a kde ho hledat?
    Cizopasí i se živí odumřelou hmotou (roste jako parazit a saprofyt na živých nebo nedávno padlých kmenech listnáčů), hlavně na dubu, kaštanu, buku a vrbě. V ČR je hojný v parcích, alejích, lipových alejích a městských lesoparcích, je to klasická městská houba. Najdete ho v pražských parcích (Stromovka, Petřín), v Brně (Bobrava, Lužánky), v Karlových Varech i v Plzni. Ukazuje na starší listnaté porosty (je to jejich indikátorový druh).
  • Záměna sírovce: na co dát pozor?
    Záměna s jinými chorošovitými druhy je minimální díky jedinečné žluto-oranžové barvě. Pozor ale na hostitelský strom, sírovec z jehličnanu nebo eukalyptu může nasát toxiny ze dřeva. Rozlišuj mladou chrupavkovitou konzistenci od starší korkovité, staré plodnice nesbírej. U citlivých jedinců může i správně připravený sírovec způsobit trávicí obtíže, tak začni s malou porcí.

Odkud tohle víme

Zpětná vazba

Našli jste v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže článek vylepšit.