Druh · sírovcovité · vrchol 5, 6, 7, 8, 9

Sírovec žlutooranžový

Laetiporus sulphureus. Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) je nápadná dřevokazná houba, kterou poznáš podle zářivě sírově žlutých až oranžových plodnic.

Jedlá

Syrový a nedovařený dráždí trávení. Jí se jen mladé plodnice, dobře provařené; plodnice z tisu a akátu se z opatrnosti nesbírají. Jen tepelně upravená, německý BfR uvádí aspoň 15 minut.

Sírovec žlutooranžový, sírově žluté konzolovité plodnice v trsech na kmeni listnáče

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Sklizené vějířovité plodnice sírovce žlutooranžového se zvlněným okrajem

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Ve zkratce

Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) je jedlá houba. Syrový a nedovařený dráždí trávení. Jí se jen mladé plodnice, dobře provařené; plodnice z tisu a akátu se z opatrnosti nesbírají. Sezóna: květen–září. Biotop: Lužní lesy, Listnaté lesy. Dvojníky u tohoto druhu zatím nepopisujeme, urči celou houbu.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
sírovcovité
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře stránku s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací, vede na stránku druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Sporná = prameny se v jedlosti rozcházejí. Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací, vede na stránku druhů stejné kategorie.
Jedlá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, a u druhu je popsané, čím se od něj liší. Nejedlé, sporné a jedovaté druhy na seznamu nejsou.
Ano
NalezitelnostVelké, viditelné plodnice. Roste hojně v typických biotopech. Kombinujeme skutečnou hledanost druhu na internetu s ručními úpravami pro podzemní a vzácné druhy (lanýž, korálovec). Neříká, jak hojně druh v přírodě roste.
Najdeš běžně

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. BŘ
  4. DU
  5. KV
  6. ČN
  7. ČC
  8. SR
  9. ZÁ
  10. ŘÍ
  11. LI
  12. PR

V sezóně: Květen, Červen, Červenec, Srpen, Září

Kdy se sírovec žlutooranžový nejčastěji nachází

Sírovec žlutooranžový se nejčastěji nachází v srpnu: padá do něj 24 % nálezů tohoto druhu. Houbařská sezóna přitom vrcholí až v říjnu, takže když se chodí na houby nejvíc, tenhle druh má vrchol za sebou.

  1. leden1 %
  2. únor1 %
  3. březen1 %
  4. duben4 %
  5. květen21 %
  6. červen16 %
  7. červenec7 %
  8. srpen★24 %
  9. září19 %
  10. říjen5 %
  11. listopad1 %
  12. prosinec1 %
Podíl nálezů tohoto druhu
Čárka = všechny houby ve stejném měsíci
Vrchol roku
Lišta vpravo od čárky znamená měsíc, kdy je druh vidět víc než houby obecně. Spočítáno z 872 hlášení tohoto druhu v Česku (2019 až 2025, zdroj iNaturalist, CC BY-NC). Jsou to hlášení, ne plodení: graf ukazuje, kdy lidé druh fotí, takže se v něm odráží i chování houbařů. U druhů s malým počtem nálezů ber měsíční podíly jako hrubý odhad. Jak model se sezónou pracuje, popisuje metodika.

Kde sírovec žlutooranžový roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Kde se sírovec žlutooranžový nachází nejčastěji

Číslo říká, kolikrát větší podíl tvoří druh mezi houbami dané oblasti proti celé ČR. Spočítáno z 178 hlášení tohoto druhu v 16 oblastech (okruh 20 km kolem středu oblasti, 2019 až 2025); níž jsou jen ty nad celostátním průměrem. U menšího počtu nálezů je hodnota schválně stažená blíž k jedničce.

  1. Třeboňsko3,44×
  2. Pálava2,37×
  3. České středohoří1,71×
  4. Český kras1,48×
  5. Křivoklátsko1,16×
Čárka = celostátní průměr (1,00×)
Delší lišta = větší podíl

Zdroj hlášení: iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz toho, kde lidé druh fotí, ne mapa výskytu; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Jak se to počítá, popisuje metodika.

Obecné návody, které platí pro jedlé houby. Vždy až po spolehlivém určení druhu.

Recepty s tímto druhem

Tradiční české recepty, ve kterých se tento druh obvykle používá.

Vybavení pro tento druh

Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.

Partnerské odkazy: Některé odkazy v této části jsou partnerské. Když přes ně nakoupíš, dostaneme provizi a tobě se cena nezvýší. Co doporučíme, vybíráme sami. Jak vyděláváme

Časté otázky

  • Je sírovec žlutooranžový jedlý?
    Ano, ale jen mladé plodnice sírovce žlutooranžového (Laetiporus sulphureus) a vždy dobře tepelně upravené. I tak může u části lidí vyvolat trávicí potíže nebo alergii (DGfM). Po plodnicích z tisu a akátu, tedy jedovatých dřevin, se podle vídeňské ochrany spotřebitelů může objevit zvracení a průjem (Stadt Wien, ochrana spotřebitelů), doložená otrava ale popsaná není (myko.cz). Anglicky se mu říká „chicken of the woods“, protože chutí i texturou připomíná drůbeží maso. BioLib.
  • Jak poznám sírovec?
    Nápadné jasně žluté až oranžové konzolovité plodnice 10–40 cm na kmenech listnáčů, často ve výšce 1–3 m. Spodek (póry) je sírově žlutý, s jemnými drobnými póry 2–4 na 1 mm. Mladá dužnina je masitě žlutá a šťavnatá, starší tvrdne, až je korkovitá. Vůni má mírně houbovou až nakyslou. Záměna je prakticky vyloučená, protože barva a růst na kmeni jsou jedinečné.
  • Jaké recepty se hodí na sírovec?
    Klasika: sírovcový řízek v trojobalu (nakrájej okraje mladé plodnice, obal v mouce, vejci a strouhance a smaž 3 až 5 minut z každé strany, pak řízky dopeč v troubě na 160 °C). Německý BfR uvádí u jídel z volně rostoucích hub aspoň 15 minut tepelné úpravy. Dále: sírovec na smetaně, sírovcový guláš (drží texturu i při dlouhém dušení), do omáček. Staré tvrdé části zůstanou tuhé i po dlouhém vaření. Počítej zhruba 1 kg mladé plodnice na 4 porce.
  • Kdy roste sírovec žlutooranžový?
    Je to jeden z nejranějších houbařských druhů, sezóna trvá od května do září, s vrcholem v červnu a červenci. Často vyrazí už v polovině května na starých dubech. V Brně a okolí je v parcích pravidelnou jarní událostí. Lidé ho hledají čím dál víc. Plodnice na jednom hostiteli může vyrazit i několik let po sobě.
  • Kde sírovec roste a kde ho hledat?
    Cizopasí i se živí odumřelou hmotou (roste jako parazit a saprofyt na živých nebo nedávno padlých kmenech listnáčů), nejčastěji na dubu, vrbě, topolu a trnovníku akátu. V ČR je hojný v parcích, alejích, lipových alejích a městských lesoparcích, je to klasická městská houba. Najdeš ho v pražských parcích (Stromovka, Petřín), v Brně (Bobrava, Lužánky), v Karlových Varech i v Plzni. Ukazuje na starší listnaté porosty (je to jejich indikátorový druh).
  • Záměna sírovce: na co dát pozor?
    Záměna s jinými chorošovitými druhy je minimální díky jedinečné žlutooranžové barvě. Pozor ale na plodnice z tisu a akátu (viz první otázka). Mladá plodnice má chrupavkovitou konzistenci, starší korkovitou, staré plodnice jsou tuhé a nejedlé. U citlivých jedinců může i správně připravený sírovec způsobit trávicí obtíže.

Odkud tohle víme

Dej mi vědět, až začnou houby růst

Mykoindex počítáme třikrát denně pro celou Českou republiku.

Napíšeme ti, až index vyskočí nahoru, a v sezóně každý pátek pošleme víkendový výhled. Občas přidáme novinky Mykoindexu, ty jdou odhlásit zvlášť.

Zpětná vazba

Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.