Červen je měsíc, kdy se česká houbařská sezóna skutečně otevírá. Po prvních letních bouřkách (typicky kolem 10.–15. června) vyrazí v teplejších regionech první hřiby smrkové, lišky a klouzky. Hlavní vlna ale obvykle přijde až s odstupem po srpnových srážkách, červen je rozjezd, ne vrchol sezóny. Klíč: sleduj aktuální mykoindex podle oblasti a vyraz, až se po vydatných deštích zvedne. Plodnice rostou s odstupem, ne hned druhý den.
První hřiby: kde a kdy
Hřib dubový (Boletus reticulatus) je obvykle první z hřibovitých. Vyrazí v jihomoravských dubohabřinách (Pálava, Bílé Karpaty) už koncem května, v Českém krasu a teplém Polabí v polovině června. Hledej staré dubové porosty 60+ let.
Hřib smrkový (Boletus edulis) potřebuje stabilní teploty 12–18 °C a alespoň 15 mm srážek za týden. V Brdech a na Vysočině první výrazné kusy obvykle koncem června, v Krkonoších a na Šumavě až v červenci. Červnové hřiby bývají červivé, ukáže to řez.
Hřiby se v červnu najdou, spíš ale na lokálně dobře zmapovaných místech než při plošném průzkumu.
Lišky obecné startují
Liška obecná (Cantharellus cibarius) má v ČR sezónu od června do října, vrchol srpen–září. První červnové nálezy bývají často 14 dní po první letní bouřce.
Kde hledat: kyselé půdy v jehličnatých a smíšených lesích, často na okrajích pasek a v mechu. Vysočina, Brdy a Šumava jsou klasické lokality. Liška se drží stejných míst rok co rok: kde rostla loni, často roste i letos.
Recept: lišky na smetaně, klasika k houskovému knedlíku. Mladé lišky drží texturu i po 15 minutách dušení, staré (přerostlé) tuhnou.
Klouzky v borovinách
Klouzek strakoš (Suillus variegatus) a 
klouzek obecný (Suillus luteus) vyrazí v borových porostech už koncem května a vrchol mají v červnu–červenci. Typické lokality: písčité borové lesy v jižních Čechách, v Polabí a na jižní Moravě.
Klouzek je snadno poznatelný a hojný. Slupka z klobouku je kluzká a hořkavá, před úpravou se stahuje. Mladé klouzky se hodí na ocet nebo do guláše.
POZOR na červivost: klouzky bývají v červnu silně červivé, ukáže to podélný řez.
Co dalšího roste v červnu
Sírovec žlutooranžový pokračuje z květnové sezóny, na starých dubech vyrazí druhá vlna. Recept: sírovec na smetaně.
Kuřátka žlutá (Ramaria flava): první kusy v jehličnatých lesích, vrchol až srpen. Sleduj řez (měl by zůstat světlý, protože některá hnědnoucí kuřátka jsou jiné druhy a mohou působit projímavě).
Hřib kořenující v teplých dubohabřinách. Hřib modrák roste spíš na kyselých půdách v borech a bučinách a začíná až v červenci. U hřibu modráku je modrání běžný znak druhu. Samotné modrání ale není spolehlivé měřítko jedlosti, vždy je nutné určit celý druh.
Václavka cibulkotřenná (Armillaria cepistipes): začátek sezóny, hlavní vlna v září. Nedovařená působí zažívací potíže, jedlá je až po aspoň 30 minutách varu se slitím první vody, stejně jako ostatní václavky.
Kam vyrazit v červnu
Pro hřiby: teplé jihomoravské dubohabřiny (Pálava, Bílé Karpaty), Český kras, dolní Polabí. Vyšší polohy (Šumava, Krkonoše) ještě moc nerodí.
Pro lišky: kyselé půdy ve smíšených lesích: Vysočina, Brdy, jižní Šumava (Lipensko).
Pro klouzky: borovinky, písčité půdy: jižní Čechy (Jihočeský kraj), Třeboňsko, lesy podél dolní Vltavy.
Strategie: po vydatných srážkách (15+ mm) v dané oblasti nespěchej, plodnice rostou s odstupem. Sleduj mykoindex podle krajů a vyraz v okně, kdy index hlásí dobré podmínky nebo lepší.
Červnové výpravy jsou krátké a regionální. Kdo zná svůj les, přijde s plným košíkem; kdo plánuje plošně, odchází většinou zklamaný.
Související druhy v atlasu
- Hřib smrkový
- Hřib dubový
- Liška obecná
- Klouzek strakoš
- Sírovec žlutooranžový
- Kuřátka žlutá (brzy v atlasu)
Faktor mykoindexu
Tato část mykoindexu je vizuálně zpracovaná v sekci Věda. Podívej se na rozklad faktorů, které ovlivňují růst hub.
