Květen je atypický houbařský měsíc. Smrže končí, klasické hřibovité teprve nastartují, ale otevírá se okno pro několik specifických druhů, které jinak v sezóně nepotkáš. Kdo zná, kam jít, má v květnovém lese často klid pro sebe: drtivá většina českých houbařů začíná až v červenci.
Smrže: finále jarního okna
Smrž obecný a smrž kuželovitý mají vrchol v dubnu, ale začátkem května v některých regionech ještě vyrazí, zejména pokud byl duben suchý a první deště přišly až teď. Lokality: lipové aleje, parky, narušené půdy, spáleniště.
Klimatický posun (viz fenologický posun 1980 → 2025) ovlivňuje i jarní druhy: v teplých jarech vyrážejí smrže dřív než v 80. letech. V chladnějších regionech (Vysočina, Šumava) je ale raný květen reálně stále smrží sezóna.
POZOR: syrové smrže způsobují otravy. Německý BfR uvádí u každého jídla z volně rostoucích hub aspoň 15 minut tepelné úpravy. Pozor i na záměnu s 
ucháčem obecným (smrtelně jedovatý): smrž má voštinový pravidelný klobouk, ucháč mozkovitě zvrásněný.
Čirůvka májovka: vrcholný měsíc
Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) je jedna z mála hub, které mají v českém jméně rovnou měsíc růstu. Krémově bílý klobouk 5–10 cm, hustá moučná vůně. Roste na lukách, okrajích lesa a v parcích, často v čarodějných kruzích.
Kulinárně specifická: moučná vůně někomu chutná, jinému ne. Klasika do české máslové pánve s petrželkou. Drží texturu, dá se i sušit (aroma se pak ale vytratí).
POZOR: zaměnitelná s jedovatými vláknicemi z rodu Inocybe (obsahují muskarin). Klíč: čirůvka má hustou výraznou moučnou vůni, vláknice ne. Moučně ale voní i jedovatá 
závojenka olovová, samotná vůně proto nestačí: čirůvka má bílý výtrusný prach, závojenka růžový.
Čirůvka májovka má v názvu měsíc, ve vůni mouku a v kulinárním profilu nejasnost. Buď ji miluješ, nebo ji nenávidíš.
Sírovec na starých dubech
Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) je jeden z mála druhů, které mohou vyrazit už v polovině května. Hledej ho na bázi nebo kmeni starých dubů (méně často kaštanů a buků). Anglický název „chicken of the woods“ napovídá kulinární profil: připomíná drůbeží maso.
V Brně a Praze je to pravidelná jarní událost v parcích.
Do kuchyně se hodí jen mladé měkké okraje, starý sírovec ztvrdne a je nepoživatelný. Po plodnicích z tisu a akátu se podle vídeňské ochrany spotřebitelů může objevit zvracení a průjem.
Recept: sírovec na smetaně, vegetariánské hlavní jídlo k bramborové kaši.
Další druhy v květnu
Choroš šupinatý (Cerioporus squamosus) vyrazí na živých nebo mrtvých listnáčích, hlavně jasanech a jilmech. Charakteristický citronovo-melounový zápach. Do kuchyně se hodí jen mladé okraje.
Ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca): drobná číška 2–5 cm, jasně červená uvnitř. Kulinárně nevyužitelná (vláknitá), ale fotograficky atraktivní. Patří k prvním druhům mykologického roku.
První hřib dubový (Boletus reticulatus) v jihomoravských dubohabřinách (Pálava) může vyrazit už koncem května po vydatných deštích. V Čechách, třeba v Českém krasu, zpravidla až v červnu.
Kam vyrazit v květnu
Pro smrže: staré lipové aleje (Praha, parky v Brně), staré ovocné sady, narušené půdy. Specifická místa, spíš městská než lesní.
Pro čirůvku májovku: louky a okraje listnatých lesů. Otevřená krajina, ne hluboký les.
Pro sírovec: staré duby ve městech, parcích, lesoparcích. Český kras a Pálava mají hodně starých dubů.
Pro choroš šupinatý: jasanové aleje a jilmy. Polabí, dolní Vltava, parky.
Pro plánování konkrétní lokality: zkontroluj kalendář Mykoindexu pro danou oblast. V květnu je v průměru ČR dlouhodobě jen zhruba 15–25 % dní s příznivými podmínkami pro houby.
Související druhy v atlasu
- Smrž obecný
- Smrž kuželovitý
- Čirůvka májovka
- Sírovec žlutooranžový
- Choroš šupinatý
- Ohnivec rakouský (brzy v atlasu)
Faktor mykoindexu
Tato část mykoindexu je vizuálně zpracovaná v sekci Věda. Podívej se na rozklad faktorů, které ovlivňují růst hub.
