Červenec je rozjezd hlavní sezóny. Po prvních červencových bouřkách (typicky 5.–15. července) se objevuje první výrazná vlna hřibovitých, ale není to ještě vrchol. Hlavní vlna začíná až v polovině srpna. Strategie pro červenec: sleduj aktuální mykoindex pro danou oblast, vyraz, až se po vydatných srážkách (15+ mm) index zvedne, a počítej s konkurencí, protože drtivá většina českých houbařů začíná právě v červenci.
Hřib smrkový: první vlna
Hřib smrkový má v Čechách obvykle první výraznou vlnu mezi 15. a 25. červencem. Podmínky: 15+ mm srážek za týden, stabilní teplota nad 12 °C, půdní vlhkost po předchozím sušším období.
Sběr v červenci má jednu výhodu: méně červivých plodnic než v srpnu (mladší cyklus much). Klouzkám naopak červenec škodí (často 100% červivé).
Typické regiony pro červenec: Brdy, Vysočina, jižní Šumava (Lipensko). Vyšší polohy (Krkonoše, Šumava nad 1000 m) ještě nezačnou, počítej s nimi v srpnu.
Recept: smaženice z hub, klasická česká snídaně z první výpravy. Mladý hřib + cibule + vejce + chleba.
Lišky obecné drží sezónu
Liška obecná v červenci pokračuje z červnové sezóny, vrchol ještě nepřišel (přijde v srpnu–září), ale na produktivních lokalitách roste spolehlivě.
Klíč: liška se drží stejných míst rok co rok. Kde rostla v červnu, nejspíš poroste i v červenci.
Pozor na 
lišku nálevkovitou (Craterellus tubaeformis): drobnější, tmavší, s dutým třeněm. Sezónně později (srpen–listopad), v červenci ještě moc nevyráží.
Recept: lišky na smetaně s tymiánem a citronem.
Klouzky v borovinách: vrchol
Klouzek strakoš a 
klouzek obecný mají v červenci vrcholovou sezónu v jihočeských a polabských borovinkách.
Klouzky bývají v červenci silně červivé. Červivost ukáže podélný řez, nejhorší bývají mladé. Proto se klouzky doma zpracovávají nebo mrazí hned.
Slupka z klobouku je kluzká a hořkavá, před úpravou se stahuje. Mladé klouzky se hodí do octa nebo do guláše.
Křemenáče v březinách
Křemenáč březový (Leccinum versipelle) a kozák březový vyrážejí v červenci v mladých březových mlazinách (5–15 let starých). Pionýrské stromy, často na pasekách a okrajích lesa.
Klíč: výrazně oranžovočervený klobouk u křemenáče, hnědý až šedohnědý u kozáka. Oba mají charakteristické šupinky na třeni.
Nejlepší lokality: Vysočina, jižní Čechy, vřesoviště v raném stadiu sukcese.
Co dalšího v červenci roste
Ryzec pravý v borovinách, vrchol září–říjen, ale první kusy už v červenci po deštích.
Kuřátka žlutá v jehličnatých lesích: produktivnější je srpen, ale mladé plodnice rostou už v červenci.
Korálovec ježatý: pozor, je vzácný, Červený seznam ho vede jako zranitelný. Zákonem chráněný není. Nálezy se dají vyfotit a nahlásit do iNaturalistu nebo na nahuby.cz.
První 
václavky, letní druhy. Hlavní vlna ale až v září–říjnu po prvních nočních mrazících.
Kam vyrazit v červenci
Pro hřiby: středně vysoké polohy (400–700 m). Brdy, Vysočina, Žďárské vrchy, jižní Šumava (Lipensko, Boletice).
Pro klouzky: jihočeské borovinky (Třeboňsko), Polabí, Hodonínsko.
Pro lišky: kyselé půdy ve smíšených lesích, často v mechu. Vysočina, Brdy, jižní Šumava.
Pro křemenáče a kozáky: březové mlaziny na pasekách, okrajích lesa, vřesoviště.
Strategie: sleduj mykoindex podle krajů. Index se po dešti nezvedne hned, počítá s tím, že mezi srážkou a plodnicí uplynou týdny; když tedy dnes leje, sleduj skóre dál a vyraz, až se zvedne. Pokud je sucho, počkej.
Červenec ti dá 30–60 % toho, co srpen. Kdo zná svůj les, najde i v červenci.
Související druhy v atlasu
- Hřib smrkový
- Hřib dubový
- Liška obecná
- Klouzek strakoš
- Křemenáč osikový
- Ryzec pravý
- Kuřátka žlutá (brzy v atlasu)
Faktor mykoindexu
Tato část mykoindexu je vizuálně zpracovaná v sekci Věda. Podívej se na rozklad faktorů, které ovlivňují růst hub.
