Houbař, který chodil do lesa v 80. letech, žil v jiném klimatickém kalendáři. Evropské studie ukazují, že se houbařská sezona za poslední desetiletí proměnila: jarní druhy plodí dřív a podzimní sezona se protahuje, hlavně pozdějším koncem. V Česku se za tu dobu oteplovalo zhruba o třetinu stupně za deset let [5], srovnatelná data o plodnicích ale nemáme. Data nejsou rovnoměrně dobrá ani špatná: jsou jiná, a kdo to ví, může na to reagovat.
Co vlastně měříme, když mluvíme o fenologickém posunu
Fenologie hub sleduje, kdy se v daném regionu a roce poprvé objeví plodnice určitého druhu, kdy nastane vrchol sezony a kdy skončí. Tyto časové body se porovnávají napříč lety. Data pocházejí hlavně z datovaných nálezů v herbářových sbírkách a v databázích nálezů hub [1][3].
Metodologický problém je, že houby jsou obtížně sledovatelné: plodnice jsou krátkodobé, jejich vznik závisí na lokálním mikroklimatu a houbaři nechodí do lesa v pevně daných intervalech. Robustní analýzy proto pracují s mediánem prvního výskytu za dekádu, nikoliv s individuálními záznamy.
Co data ukazují: ČR a evropský kontext
Pro Českou republiku srovnatelná dlouhodobá data o plodnicích nemáme, opřít se můžeme jen o studie z jiných evropských zemí.
V evropském měřítku přináší klíčovou analýzu studie Kauserud et al. (2012) publikovaná v PNAS: autoři vyhodnotili přes 740 000 datovaných nálezů 486 podzimních druhů z Rakouska, Norska, Švýcarska a Velké Británie z let 1970–2007. Plodnice se v průměru objevují později a sezona se ve všech čtyřech zemích rozšířila, hlavně tím, že většina druhů plodí déle do podzimu. Výsledkem je prodloužená sezona, nikoliv pouhý posun [3]. Podobné zpoždění popsaly i starší studie: v Norsku se podzimní houby od roku 1980 objevují v průměru o 12,9 dne později [1] a ve švýcarské přírodní rezervaci plodily mykorhizní houby od roku 1991 v průměru o 10 dní později než dřív [4].
Jarní druhy jako smrž obecný (Morchella esculenta) nebo ucháč obecný (Gyromitra esculenta) jsou citlivé na teplou zimu a brzké jaro. V Norsku a Velké Británii se jarní houby mezi lety 1960 a 2007 objevovaly stále dřív, celkem o 18 dní, a nejdřív po teplých zimách [2].
Proč se to děje: mechanismy za daty
Hlavní hnací silou je nárůst průměrných teplot, v ČR o přibližně 1,5–2 °C za posledních 50 let dle ČHMÚ [5]. Teplejší podzim prodlužuje okno vhodné teploty půdy pro plodění ECM druhů. Zároveň teplejší zima zkracuje dobu zamrznutí půdy, takže mycelium vstupuje do jara v lepší metabolické kondici.
Druhou proměnnou je změna srážkového režimu. Průměrný roční úhrn v ČR se výrazně nemění, ale mění se rozložení: více extrémních epizod, delší sucha mezi nimi. Léta 2018, 2019 a 2022 ukázala, jak zničující může být kombinace teplotního stresu a půdního sucha.
Sezona se neprodlužuje rovnoměrně. Získáváme teplejší podzim, ale riskujeme suché léto, výsledek pak rok od roku závisí na srážkovém rozložení.
Co to znamená pro houbaře dnes
Praktickým důsledkem je, že předávané rodinné termíny („hřiby v Krušnohoří jdou o svatém Václavu“) jsou stále méně spolehlivé jako absolutní kalendářní pravidla. Fungují lépe jako relativní pravidla: „hřiby v tomhle lese přicházejí po prvním vydatném srpnovém dešti, ne hned druhý den“. Konkrétní rok může posunout okno výrazně.
Dobrá zpráva: ten, kdo sleduje aktuální meteorologická data místo pevného kalendáře, má dnes výhodu nad tradičním houbařem se zafixovanými termíny. Nástroje jako Mykoindex nebo fenologická data ČHMÚ umožňují reagovat na konkrétní sezonu, ne na průměr let minulých.
Jaký je výhled do budoucna
Klimatické projekce pro ČR (ČHMÚ, scénáře RCP4.5 a RCP8.5) předpokládají pokračování trendu: teplejší podzimy, sušší léta, nestabilnější srážkový režim. Pro houby to nejspíš znamená dál prodlužující se podzimní sezonu na úkor letní, ale s větší meziroční variabilitou. Úroda i načasování plodnic totiž závisí hlavně na srážkách a teplotě [4], takže výkyvy počasí se nejspíš promítnou i do houbových sezon: rekordní úrody po vlhkých podzimech, slabé sezony po suchých létech.
Pro houbaře i pro Mykoindex to znamená, že regionální podrobnost dat bude do budoucna ještě důležitější: průměr za celou ČR bude stále méně informativní.
Související druhy v atlasu
Faktor mykoindexu
Tato část mykoindexu je vizuálně zpracovaná v sekci Věda. Podívej se na rozklad faktorů, které ovlivňují růst hub.
Zdroje a citace
- [1]Kauserud, H., Stige, L.C., Vik, J.O., Økland, R.H., Høiland, K. & Stenseth, N.C. (2008). Mushroom fruiting and climate change. Proceedings of the National Academy of Sciences, 105(10), 3811–3814. https://doi.org/10.1073/pnas.0709037105
- [2]Kauserud, H., Heegaard, E., Semenov, M.A., Boddy, L., Halvorsen, R., Stige, L.C., Sparks, T.H., Gange, A.C. & Stenseth, N.C. (2010). Climate change and spring-fruiting fungi. Proceedings of the Royal Society B, 277(1685), 1169–1177. https://doi.org/10.1098/rspb.2009.1537
- [3]Kauserud, H. et al. (2012). Warming-induced shift in European mushroom fruiting phenology. Proceedings of the National Academy of Sciences, 109(36), 14488–14493. https://doi.org/10.1073/pnas.1200789109
- [4]Büntgen, U., Kauserud, H. & Egli, S. (2012). Linking climate variability to mushroom productivity and phenology. Frontiers in Ecology and the Environment, 10(1), 14–19. https://doi.org/10.1890/110064
- [5]Crhová, L. (ČHMÚ) (2022). O třetinu stupně za deset let. Statistika&My, Český statistický úřad. https://statistikaamy.csu.gov.cz/o-tretinu-stupne-za-deset-let
