Mykoindex

Druh · Dacrymycetaceae · vrchol 6, 7, 8, 9, 10

Krásnorůžek lepkavý

Calocera viscosa. Velmi nápadná houba pomerančově žluté barvy a rosolovité konzistence. Plodnice bývá 3 až 7 cm vysoká, vzpřímená a keříčkovitě větvená, na omak pevná a tuhá, u báze bíle poprášená.

Nejedlá
Krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa): oranžové větvené rosolovité plodnice na tlejícím dřevě

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Žlutooranžový krásnorůžek lepkavý na padlém kmeni ve smrkovém lese

Foto: Tereza Pospíšilová / Mykoindex.cz / CC BY 4.0

Ve zkratce

Krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa) je nejedlá houba. Sezóna: červen–říjen. Biotop: Jehličnaté lesy, Smíšené lesy. Má 1 podobný druh. Porovnej znaky.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
Dacrymycetaceae
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře stránku s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací, vede na stránku druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Sporná = prameny se v jedlosti rozcházejí. Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací, vede na stránku druhů stejné kategorie.
Nejedlá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, a u druhu je popsané, čím se od něj liší. Nejedlé, sporné a jedovaté druhy na seznamu nejsou.
Ne
NalezitelnostVyžaduje trochu hledání, ale v sezóně bývá viditelná. Kombinujeme skutečnou hledanost druhu na internetu s ručními úpravami pro podzemní a vzácné druhy (lanýž, korálovec). Neříká, jak hojně druh v přírodě roste.
Najdeš celkem snadno
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.
Jedlost záměn neznáme u všech

Možné záměny

Druhy, se kterými se tento druh dá zaměnit. Nebezpečné jsou první.

  • Kyjovečka svazčitátenhle druh zatím nepopisujeme a jedlost neuvádíme, ověř ho jinde, než budeš sbírat

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. BŘ
  4. DU
  5. KV
  6. ČN
  7. ČC
  8. SR
  9. ZÁ
  10. ŘÍ
  11. LI
  12. PR

V sezóně: Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen

Kdy se krásnorůžek lepkavý nejčastěji nachází

Krásnorůžek lepkavý se nejčastěji nachází v srpnu: padá do něj 32 % nálezů tohoto druhu. Houbařská sezóna přitom vrcholí až v říjnu, takže když se chodí na houby nejvíc, tenhle druh má vrchol za sebou.

  1. leden1 %
  2. únor0 %
  3. březen0 %
  4. duben0 %
  5. květen0 %
  6. červen2 %
  7. červenec18 %
  8. srpen★32 %
  9. září24 %
  10. říjen17 %
  11. listopad5 %
  12. prosinec2 %
Podíl nálezů tohoto druhu
Čárka = všechny houby ve stejném měsíci
Vrchol roku
Lišta vpravo od čárky znamená měsíc, kdy je druh vidět víc než houby obecně. Spočítáno z 1 028 hlášení tohoto druhu v Česku (2019 až 2025, zdroj iNaturalist, CC BY-NC). Jsou to hlášení, ne plodení: graf ukazuje, kdy lidé druh fotí, takže se v něm odráží i chování houbařů. U druhů s malým počtem nálezů ber měsíční podíly jako hrubý odhad. Jak model se sezónou pracuje, popisuje metodika.

Kde krásnorůžek lepkavý roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Kde se krásnorůžek lepkavý nachází nejčastěji

Číslo říká, kolikrát větší podíl tvoří druh mezi houbami dané oblasti proti celé ČR. Spočítáno z 871 hlášení tohoto druhu v 24 oblastech (okruh 20 km kolem středu oblasti, 2019 až 2025); níž jsou jen ty nad celostátním průměrem. U menšího počtu nálezů je hodnota schválně stažená blíž k jedničce.

  1. Broumovsko2,67×
  2. Krkonoše2,11×
  3. Jizerské hory2,02×
  4. Žďárské vrchy1,74×
  5. Český les1,46×
  6. Orlické hory1,38×
Čárka = celostátní průměr (1,00×)
Delší lišta = větší podíl

Zdroj hlášení: iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz toho, kde lidé druh fotí, ne mapa výskytu; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Jak se to počítá, popisuje metodika.

Spolehlivé určení

Tenhle druh se nesbírá. O to důležitější je umět ho bezpečně poznat. Dobrý atlas je základ.

Obálka knihy Atlas hub – průvodce českou přírodou

Atlas hub (knižní)

V tištěném atlasu si určovací znaky ověříš sám, a to i v lese bez signálu.

Partnerské odkazy: Některé odkazy v této části jsou partnerské. Když přes ně nakoupíš, dostaneme provizi a tobě se cena nezvýší. Co doporučíme, vybíráme sami. Jak vyděláváme

Koupit knižní atlas

Odkud tohle víme

Dej mi vědět, až začnou houby růst

Mykoindex počítáme třikrát denně pro celou Českou republiku.

Napíšeme ti, až index vyskočí nahoru, a v sezóně každý pátek pošleme víkendový výhled. Občas přidáme novinky Mykoindexu, ty jdou odhlásit zvlášť.

Zpětná vazba

Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.