Mykoindex

Druh · Sclerodermataceae · vrchol 7, 8, 9, 10, 11

Pestřec obecný

Scleroderma citrinum. Tvrdá kulovitá plodnice o průměru zhruba tři až patnáct centimetrů, slámově žlutá až okrově nahnědlá, přisedlá k zemi a spojená se substrátem silnými vlákny podhoubí. Třeň chybí.

Jedovatá
Pestřec obecný (Scleroderma citrinum)
Foto: Herbert Baker / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Pestřec obecný (Scleroderma citrinum), alternativní pohled
Foto: Dat doris / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Ve zkratce

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je jedovatá houba. Nesbírat. Sezóna: červenec–listopad. Biotop: Listnaté lesy, Jehličnaté lesy. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Pestřec prášivkovitý). Vždy urči celou houbu.

Možné záměny

Pestřec obecný se nesbírá. Níž jsou druhy, se kterými si lidé tuhle houbu pletou. Když sbíráš je, tohle je ta houba, kterou musíš umět vyloučit.

  • Pýchavka palicovitáLycoperdon excipuliformeJedlá

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
Sclerodermataceae
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře stránku s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací, vede na stránku druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Sporná = prameny se v jedlosti rozcházejí. Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací, vede na stránku druhů stejné kategorie.
Jedovatá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, a u druhu je popsané, čím se od něj liší. Nejedlé, sporné a jedovaté druhy na seznamu nejsou.
Ne
NalezitelnostVzácnější druh nebo specifický biotop. Najít chce zkušenost. Kombinujeme skutečnou hledanost druhu na internetu s ručními úpravami pro podzemní a vzácné druhy (lanýž, korálovec). Neříká, jak hojně druh v přírodě roste.
Najdeš zřídka
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.
1 nebezpečná záměna

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. BŘ
  4. DU
  5. KV
  6. ČN
  7. ČC
  8. SR
  9. ZÁ
  10. ŘÍ
  11. LI
  12. PR

V sezóně: Červenec, Srpen, Září, Říjen, Listopad

Kdy se pestřec obecný nejčastěji nachází

Pestřec obecný se nejčastěji nachází v srpnu: padá do něj 28 % nálezů tohoto druhu. Houbařská sezóna přitom vrcholí až v říjnu, takže když se chodí na houby nejvíc, tenhle druh má vrchol za sebou.

  1. leden3 %
  2. únor2 %
  3. březen0 %
  4. duben1 %
  5. květen0 %
  6. červen1 %
  7. červenec16 %
  8. srpen★28 %
  9. září25 %
  10. říjen15 %
  11. listopad7 %
  12. prosinec3 %
Podíl nálezů tohoto druhu
Čárka = všechny houby ve stejném měsíci
Vrchol roku
Lišta vpravo od čárky znamená měsíc, kdy je druh vidět víc než houby obecně. Spočítáno z 272 hlášení tohoto druhu v Česku (2019 až 2025, zdroj iNaturalist, CC BY-NC). Jsou to hlášení, ne plodení: graf ukazuje, kdy lidé druh fotí, takže se v něm odráží i chování houbařů. U druhů s malým počtem nálezů ber měsíční podíly jako hrubý odhad. Jak model se sezónou pracuje, popisuje metodika.

Kde pestřec obecný roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Kde se pestřec obecný nachází nejčastěji

Číslo říká, kolikrát větší podíl tvoří druh mezi houbami dané oblasti proti celé ČR. Spočítáno z 167 hlášení tohoto druhu v 15 oblastech (okruh 20 km kolem středu oblasti, 2019 až 2025); níž jsou jen ty nad celostátním průměrem. U menšího počtu nálezů je hodnota schválně stažená blíž k jedničce.

  1. Třeboňsko1,81×
  2. Labské pískovce1,79×
  3. České Švýcarsko1,68×
  4. Lužické hory1,48×
  5. Kokořínsko1,40×
  6. Český ráj1,38×
Čárka = celostátní průměr (1,00×)
Delší lišta = větší podíl

Zdroj hlášení: iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz toho, kde lidé druh fotí, ne mapa výskytu; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Jak se to počítá, popisuje metodika.

Spolehlivé určení

Tenhle druh se nesbírá. O to důležitější je umět ho bezpečně poznat. Dobrý atlas je základ.

Obálka knihy Atlas hub – průvodce českou přírodou

Atlas hub (knižní)

V tištěném atlasu si určovací znaky ověříš sám, a to i v lese bez signálu.

Partnerské odkazy: Některé odkazy v této části jsou partnerské. Když přes ně nakoupíš, dostaneme provizi a tobě se cena nezvýší. Co doporučíme, vybíráme sami. Jak vyděláváme

Koupit knižní atlas

Časté otázky

  • Je pestřec obecný jedovatý?
    Ano, pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je jedovatý, způsobuje silné trávicí potíže (zvracení, průjem, křeče) 30 min – 2 h po jídle. U dětí a citlivých jedinců i poruchy nervového systému. U dospělých bývá průběh mírnější, dítě je ale při otravě vždy ohroženější, proto při podezření volej TIS.
  • Jak poznám pestřec obecný?
    Kulovitá až nepravidelná plodnice 3–10 cm, žlutohnědá s drobnými hnědými šupinkami na povrchu. Dužnina v mladém stavu fialovočerná s bílou žilnatou kresbou (mramorování), ve zralosti rozprašuje hnědý výtrusný prach. Pozor na záměnu s lanýžem letním (Tuber aestivum): lanýž roste pod zemí, má černohnědou kůru s hranatými bradavkami a lanýžovou vůni, pestřec má žlutavou šupinkatou slupku. Mramorovanou dužninu mají oba. Lanýž letní je navíc zákonem chráněný a sbírat se nesmí.
  • Co dělat při otravě pestřecem?
    Symptomy přicházejí 30 min – 2 h po jídle: silné zvracení, průjem, bolesti břicha. Volej Toxikologické informační středisko: +420 224 919 293 (24/7) nebo +420 224 915 402. TIS radí uschovat zbytky pokrmu / hub pro identifikaci. U dětí a starých ihned na pohotovost.
  • Kde a kdy roste pestřec obecný?
    Velmi hojný druh, sezóna od července do listopadu. Roste v jehličnatých i listnatých lesích na chudých kyselých půdách (písčiny, mech). Často roste pohromadě s jedlými hřibovitými, proto hrozí záměna při rychlém sběru. Klíč: vždy řízni a zkontroluj dužninu.
  • Liší se pestřec obecný od pýchavky?
    Ano, kriticky. Pýchavka palicovitá a obrovská mají v mladém stavu MĚKKOU bílou dužninu (jako tvarohovou hmotu), jsou jedlé. Pestřec má TVRDOU žlutavou skořápku a vnitřní hmotu, která je bělavá jen úplně zamlada a brzy TMAVNE do fialově černé, je jedovatý. Velikost nerozhoduje: 10–60 cm měří jen pýchavka obrovská, pýchavka obecná je stejně malá jako pestřec (2–8 cm). Nerozhoduje ani stanoviště, pýchavka obecná roste v lese stejně jako pestřec.

Odkud tohle víme

Poznámky redakce

Naše shrnutí, ne citace. Vychází ze zdrojů výše a z běžné určovací literatury.

Bezpečnost
Klíčový bezpečnostní záměna pro začátečníky: pestřec vs. pýchavka. Rozhoduje řez kulovitou houbou napůl. Pestřec má tvrdou skořápku a tmavou vnitřní hmotu, pýchavka má homogenní bílou až nažloutlou pevnou dužninu.

Dej mi vědět, až začnou houby růst

Mykoindex počítáme třikrát denně pro celou Českou republiku.

Napíšeme ti, až index vyskočí nahoru, a v sezóně každý pátek pošleme víkendový výhled. Občas přidáme novinky Mykoindexu, ty jdou odhlásit zvlášť.

Zpětná vazba

Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.