Otravy houbami · Toxiny

Otrava koprinem: disulfiramový efekt po houbě a alkoholu

Koprin je aminokyselina obsažená v hnojníku inkoustovém (Coprinopsis atramentaria). Sám o sobě je netoxický, ale v kombinaci s alkoholem (až 72 hodin po jídle) inhibuje aldehyddehydrogenázu a vyvolá disulfiramovou reakci.

Klinický profil

Latence
obvykle 30 min, u citlivých již za 5–10 minut po požití alkoholu
Závažnost
Středně těžká otrava
Mortalita
Extrémně vzácně fatální. Nepříjemný, ale obvykle samolimitující průběh. Riziko zvyšuje preexistující kardiovaskulární onemocnění a pokročilý věk. Wikipedia: Coprine.

Koprin (N5-(1-hydroxycyklopropyl)-L-glutamin) se v těle metabolizuje na 1-aminocyklopropanol, dále na cyklopropanonhydrát, silný inhibitor enzymu aldehyddehydrogenázy (ALDH). ALDH je klíčový enzym v metabolismu alkoholu: bez něj se acetaldehyd z ethanolu hromadí v krvi. Klinický obraz se nazývá disulfiramová (antabusová) reakce. Jde o stejný mechanismus jako u léku disulfiram používaného v léčbě alkoholismu (disulfiram-like drug). Rozdíl od disulfiramu: koprin neinhibuje dopamin-β-hydroxylázu (DBH), proto je u koprinu výraznější tachykardie. Carlsson 1978.

Hlavní zdroj v ČR je hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria, reklasifikován z Coprinus atramentarius v r. 2001 dle Redhead, Vilgalys & Moncalvo). Je to středně velká lupenovitá houba se šedohnědým vejčitým až zvonovitým kloboukem (4–10 cm), který se v dospělosti rozplývá v inkoustovou hmotu (autodigesce). Roste na hnojištích, kompostech, zahradách. myko.cz. Mladé plodnice jsou bez alkoholu poživatelné a v některých kuchyních se konzumují, ale kritická podmínka: efekt přetrvává 48–72 hodin po jídle, alkohol konzumovaný i den po jídle vyvolá reakci.

Koprin nebo koprin-like substance byly popsány i u dalších druhů, například u Lepiota aspera (bedla ostrošupinná), kterou občas sbírají amatéři při záměně s bedlou vysokou (Haberl 2011). Klinicky nejvýznamnější zdroj zůstává Coprinopsis atramentaria.

Hnojník obecný (Coprinus comatus, hnojník chocholatý) koprin neobsahuje a je jedlý. Taxonomicky patří do rodu Coprinus, který byl od Coprinopsis oddělen (Redhead a kol. 2001).

Klinický průběh otravy

  1. Nástup (5–30 minut po požití alkoholu)

    Náhlé zarudnutí obličeje a horní poloviny těla (flush), pocit horka, tachykardie, palpitace. Pacient může mít pocit přecitlivělosti na alkohol. U citlivých nebo při velkém množství alkoholu nástup již za 5 minut.

  2. Plně rozvinutá reakce (30 min – 2 h)

    Bolest hlavy, nauzea, zvracení, závratě, hypotenze, někdy synkopa. Pocit nedostatku dechu. Dušnost obvykle bez bronchospasmu, způsobená vazodilatací a tachykardií.

  3. Resoluce (2–6 h)

    Postupné odeznění s vyloučením acetaldehydu. Většina pacientů se zotaví bez následků. Slabost a bolest hlavy mohou přetrvat 24 h.

Léčba

Léčba podpůrná: hydratace, antiemetika, monitorování krevního tlaku a srdečního rytmu. Specifické antidotum 4-methylpyrazol (fomepizol) se v praxi používá vzácně, reakce je obvykle samolimitující. Literatura uvádí přetrvání efektu 48–72 h po posledním jídle hnojníku. MykoWeb P-51.

Tato sekce je pouze edukativní. Léčba probíhá výhradně pod dohledem lékaře nebo toxikologa.

Co dělat při podezření na otravu

Pokud máš podezření na disulfiramovou reakci po hnojníku (zarudnutí + tachykardie + nauzea krátce po pití):

  1. Volej TIS: +420 224 919 293 (tis-cz.cz, 24/7), zmiň konzumaci hnojníku v posledních 3 dnech.
  2. Při synkopě, hluboké hypotenzi nebo dušnosti volej 155 (RZP).
  3. Pomáhá poloha vleže a tekutiny po malých doušcích.
  4. Další alkohol stav zhorší, k vystřízlivění nepomůže.
  5. Reakce na alkohol podle literatury hrozí 48 až 72 hodin po jídle hnojníku.

Načasování: Literatura uvádí přetrvání efektu 48 až 72 hodin po jídle hnojníku inkoustového. Riziko platí pro všechny alkoholické nápoje včetně piva, vína i destilátů. Léky obsahující ethanol (např. sirupy, dezinfekce přes sliznice) jsou rovněž rizikové. Anglický lidový název druhu „Tippler's Bane“ znamená „zhouba pijáků“.

Druhy obsahující tento toxin

Detailní karty s identifikačními znaky a typickými záměnami.

Zdroje

  1. [1] Carlsson A, Henning M, Lindberg P, et al. (1978). On the disulfiram-like effect of coprine, the pharmacologically active principle of Coprinus atramentarius. Acta Pharmacologica et Toxicologica, 42.
  2. [2] Michelot D (1992). Poisoning by Coprinus atramentarius. Natural Toxins, 1(2).
  3. [3] Haberl B, Pfab R, Berndt S, et al. (2011). Case series: Alcohol intolerance with Coprine-like syndrome after consumption of the mushroom Lepiota aspera (Freckled Dapperling). Clinical Toxicology, 49(2).
  4. [4] Berger KJ, Guss DA (2005). Mycotoxins revisited: Part II. Journal of Emergency Medicine, 28(2).

Zpětná vazba

Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.