Otrava muskarinem: vláknice, strmělky a další parasympatomimetické houby

Klinický profil

Latence

15 minut – 2 hodiny

Závažnost

Těžká otrava

Mortalita

Úmrtí jsou vzácná, po větším množství hub ale může nastat zástava dechu nebo selhání oběhu. S atropinovou léčbou prakticky 0 %.

Muskarin je alkaloid, který se váže na muskarinové cholinergní receptory v parasympatickém nervovém systému. Účinek nastupuje rychle (15–120 minut po jídle) a klinický obraz se nazývá SLUDGE syndrom: Salivace, Lakrimace (slzení), Urinace, Defekace, Gastrointestinální potíže, Emesis (zvracení).

Hlavní zdroje v ČR jsou drobné lupenovité houby z rodu Inocybe (vláknice: vláknice zemní, vláknice začervenalá, několik desítek druhů) a některé Clitocybe (strmělky: strmělka odbarvená, Clitocybe dealbata). Pozor: mladé bílé plodnice vláknice začervenalé rostou už v květnu na podobných místech jako čirůvka májovka a dají se s ní splést.

Otrava nemá dlouhou latenci jako amatoxin, takže pacient typicky přichází na pohotovost s jasnými symptomy. Léčba je standardizovaná a vysoce úspěšná, antidotem je atropin.

Klinický průběh otravy

1. Nástup (15–120 minut po jídle)

   Začíná silným sliněním, slzením, pocením. Následuje vodnatý průjem a zvracení.

2. Plně rozvinutý syndrom (2–6 hodin)

   Bradykardie (zpomalený puls), hypotenze, bronchospasmus s dušností a hvízdáním, mióza (zúžené zornice), bolest břicha. U dětí možné křeče.

3. Resoluce (4–24 hodin)

   Symptomy postupně ustupují s vyloučením toxinu. Pokud došlo k aspiraci sekretů, sekundárně pneumonie.

Léčba

Atropin (0,5–2 mg IV, opakovat dle odpovědi) je kompetitivní antagonista na muskarinových receptorech a rychle reverzuje symptomy. Doplnění tekutin a elektrolytů. Aktivní uhlí, pokud je krátce po jídle. Hospitalizace obvykle 24–48 hodin.

Tato sekce je pouze edukativní. Léčba probíhá výhradně pod dohledem lékaře nebo toxikologa.

Co dělat při podezření na otravu

Druhy obsahující tento toxin

Detailní karty s identifikačními znaky a typickými záměnami.

Zdroje

1. [1] White J, Weinstein SA, De Haro L, et al. (2019). Mushroom poisoning: A proposed new clinical classification. Toxicon, 157.
2. [2] Berger KJ, Guss DA (2005). Mycotoxins revisited: Part I. Journal of Emergency Medicine, 28(1).