Otrava amatoxinem: muchomůrka zelená a další smrtelně jedovaté

Klinický profil

Latence

6–24 hodin

Závažnost

Smrtelně nebezpečný

Mortalita

10 až 30 % podle literatury, při včasné nemocniční léčbě (silibinin) pod 10 %. Děti jsou ohroženy víc než dospělí.

Amatoxiny (α-amanitin, β-amanitin, γ-amanitin) jsou cyklické peptidy, které inhibují RNA polymerázu II v jaterních buňkách. Bez funkční RNA polymerázy buňka nedokáže syntetizovat nové proteiny a postupně odumírá. Hlavním cílovým orgánem jsou játra, sekundárně ledviny.

V ČR je hlavní zdroj muchomůrka zelená (Amanita phalloides). Jedna plodnice obsahuje 5–15 mg amatoxinu, smrtelná dávka je 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti. Méně časté zdroje: muchomůrka jarní (Amanita verna), čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) a drobné bedly rodu Lepiota, například Lepiota brunneoincarnata. Pozor na dvě houby, které se sem často mylně řadí: závojenka olovová (Entoloma sinuatum) amatoxiny neobsahuje a působí rychle nastupující trávicí otravu, lysohlávka česká obsahuje psilocybin. Nebezpečné jsou obě, jen jinak. U závojenky proto neplatí, že by časný nástup příznaků znamenal menší riziko, a kdo sbírá lysohlávky, riskuje hlavně záměnu s čepičatkou, která amatoxiny má.

Amatoxin je tepelně stabilní: vaření, sušení ani mražení toxin nezničí. Klinicky nejnebezpečnější je dlouhá latence 6–24 hodin: pacient nemá symptomy, jí, pije, jde spát. Když se začnou projevovat příznaky, toxin už je z velké části vstřebán.

Klinický průběh otravy

1. Fáze 1: Latence (obvykle 6 až 18 hodin po jídle)

   Bez symptomů. Pacient se cítí normálně, někdy mírná malátnost. Toxin se vstřebává v tenkém střevě a putuje do jater.

2. Fáze 2: Gastroenterická (6–24 hodin)

   Náhlý nástup silného zvracení, vodnatého průjmu, bolestí břicha, dehydratace. Často mylně diagnostikováno jako gastroenteritida nebo otrava potravinami.

3. Fáze 3: Zdánlivé zlepšení (24–48 hodin)

   GI symptomy ustupují, pacient se cítí lépe. Toto je nejnebezpečnější fáze: dochází k progresi jaterního poškození bez varovných příznaků. Právě v této fázi bývají pacienti předčasně propuštěni domů a už to stálo životy.

4. Fáze 4: Hepatorenální selhání (48–96 hodin)

   Akutní selhání jater (zvýšené ALT/AST, INR > 2, encefalopatie), často následované selháním ledvin. U nejtěžších případů zachrání život jen transplantace jater.

Léčba

Není specifické antidotum. Používá se opakované podání aktivního uhlí (jed se žlučí vrací do střeva, proto má smysl i později), silibinin (Legalon SIL, IV infuze blokující vstup amatoxinu do hepatocytů), N-acetylcystein (NAC), penicilin G ve vysokých dávkách (jeho přínos je sporný). U fulminantního selhání jater je indikována transplantace. Hemoperfuze nebo MARS dialýza k odstranění toxinu z krve.

Tato sekce je pouze edukativní. Léčba probíhá výhradně pod dohledem lékaře nebo toxikologa.

Co dělat při podezření na otravu

Druhy obsahující tento toxin

Detailní karty s identifikačními znaky a typickými záměnami.

Zdroje

1. [1] Diaz JH (2018). Amatoxin-Containing Mushroom Poisonings: Species, Toxidromes, Treatments, and Outcomes. Wilderness & Environmental Medicine, 29(1).
2. [2] Mengs U, Pohl RT, Mitchell T (2012). Legalon® SIL: the antidote of choice in patients with acute hepatotoxicity from amatoxin poisoning. Current Pharmaceutical Biotechnology, 13(10).
3. [3] Toxikologické informační středisko VFN Praha (2026). Otravy houbami (informace pro veřejnost). tis-cz.cz, ověřeno 20. 10. 2026.