Druh · Lycoperdaceae · vrchol 7, 8, 9

Pýchavka obrovská

Calvatia gigantea. Pýchavka obrovská patří k největším houbám naší přírody. Tvoří kulovité až bochníkovité plodnice bez patrného třeně, které běžně měří deset až sedmdesát centimetrů, výjimečně přes metr a váží i přes deset kilogramů.

Jedlá

Ve zkratce

Pýchavka obrovská (Calvatia gigantea) je jedlá houba. Sezóna: červenec–září. Biotop: Louky, Pastviny. Pozor na záměnu s jedovatými dvojníky (Muchomůrka zelená, Pestřec obecný). Vždy urči celou houbu.

Přehled

ČeleďTaxonomická čeleď druhu (latinsky). Klikací, vede na seznam všech druhů této čeledi v atlasu.
Lycoperdaceae
SezónaMěsíce, kdy druh aktivně plodí v ČR. Klikací, vede na měsíční kalendář všech druhů v dané době.
BiotopyTypy lesů, kde druh roste. Klikací, otevře stránku s ostatními druhy stejného biotopu.
SubstrátPodloží nebo hostitelská dřevina: typicky mykorhiza s konkrétním stromem, mrtvé dřevo nebo půda. Klikací, vede na stránku druhů na stejném substrátu.
JedlostKlasifikace pro účely sběru. Jedlá = lze konzumovat po běžné kulinární úpravě (některé druhy ale vyžadují předvaření). Jedovatá / smrtelně jedovatá = nikdy nekonzumovat. Klikací, vede na stránku druhů stejné kategorie.
Jedlá
Pro začátečníkyAno = jedlý druh z kurátorského seznamu pro začátečníky. „S výhradou“ = na seznamu je, ale má smrtelně jedovatého dvojníka, takže si přečti, čím se od něj liší. Nejedlé a jedovaté druhy se začátečníkům nedoporučují.
Ne
NalezitelnostVzácnější druh nebo specifický biotop. Najít chce zkušenost. Kombinujeme skutečnou hledanost druhu na internetu s ručními úpravami pro podzemní a vzácné druhy (lanýž, korálovec). Neříká, jak hojně druh v přírodě roste.
Najdeš zřídka
Riziko záměnyPočet podobných druhů, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Detail v sekci Možné záměny níž. Druhy s vysokým rizikem záměny vyžadují více zkušeností. Vždy nech ověřit před konzumací.
2 nebezpečné záměny

Možné záměny

Druhy, se kterými se tento druh dá zaměnit. Nebezpečné jsou první. Před konzumací vždy ověř určení.

  • Pýchavka palicovitáLycoperdon excipuliformeJedlá

Sezóna výskytu

  1. LE
  2. ÚN
  3. BŘ
  4. DU
  5. KV
  6. ČN
  7. ČC
  8. SR
  9. ZÁ
  10. ŘÍ
  11. LI
  12. PR

V sezóně: Červenec, Srpen, Září

Kdy se pýchavka obrovská nejčastěji nachází

Pýchavka obrovská se nejčastěji nachází v srpnu: padá do něj 29 % nálezů tohoto druhu. Houbařská sezóna přitom vrcholí až v říjnu, takže když se chodí na houby nejvíc, tenhle druh má vrchol za sebou.

  1. leden1 %
  2. únor0 %
  3. březen5 %
  4. duben2 %
  5. květen3 %
  6. červen3 %
  7. červenec10 %
  8. srpen★29 %
  9. září27 %
  10. říjen18 %
  11. listopad2 %
  12. prosinec1 %
Podíl nálezů tohoto druhu
Čárka = všechny houby ve stejném měsíci
Vrchol roku
Lišta vpravo od čárky znamená měsíc, kdy je druh vidět víc než houby obecně. Spočítáno z 177 hlášení tohoto druhu v Česku (2019 až 2025, zdroj iNaturalist, CC BY-NC). Jsou to hlášení, ne plodení: graf ukazuje, kdy lidé druh fotí, takže se v něm odráží i chování houbařů. U druhů s malým počtem nálezů ber měsíční podíly jako hrubý odhad. Jak model se sezónou pracuje, popisuje metodika.

Kde pýchavka obrovská roste dlouhodobě

Dvě různé věci pod sebou. Nahoře změřené oblasti, kde se druh mezi hlášenými houbami objevuje častěji než v průměru ČR. Pod nimi kraje a okresy, kde ho podle převažujících biotopů čekáme; ty vybírala redakce, ne data. Ani jedno není předpověď na dnešek, tu ukazuje živá houbařská mapa.

Kde se pýchavka obrovská nachází nejčastěji

Číslo říká, kolikrát větší podíl tvoří druh mezi houbami dané oblasti proti celé ČR. Spočítáno z 19 hlášení tohoto druhu v 2 oblastech (okruh 20 km kolem středu oblasti, 2019 až 2025); níž jsou jen ty nad celostátním průměrem. U menšího počtu nálezů je hodnota schválně stažená blíž k jedničce.

  1. Český kras1,61×
Čárka = celostátní průměr (1,00×)
Delší lišta = větší podíl

Zdroj hlášení: iNaturalist (CC BY-NC). Je to obraz toho, kde lidé druh fotí, ne mapa výskytu; v chráněných územích chodí do přírody i lidé, kteří houby nesbírají. Jak se to počítá, popisuje metodika.

Obecné návody, které platí pro jedlé houby. Vždy až po spolehlivém určení druhu.

Co z této houby uvařit

Univerzální houbové recepty: fungují s většinou jedlých hub, tenhle druh nevyjímaje.

Všechny houbové recepty

Vybavení pro tento druh

Nářadí a pomůcky, které se hodí při sběru nebo zpracování tohoto druhu.

Partnerské odkazy: Některé odkazy v této části jsou partnerské. Když přes ně nakoupíš, dostaneme provizi a tobě se cena nezvýší. Co doporučíme, vybíráme sami. Jak vyděláváme

Časté otázky

  • Je pýchavka obrovská jedlá?
    Ano, ale jen mladá, dokud je uvnitř celá bílá a pevná. Jakmile vnitřek zežloutne, zezelená nebo zhnědne, houba dozrává ve výtrusy a k jídlu už není. Velký dospělý kus na louce se poznává snadno, mladé a menší plodnice si ale lze splést s vajíčkem smrtelně jedovaté muchomůrky zelené nebo jiné muchomůrky a s jedovatým pestřecem. Proto každou kulovitou plodnici rozkroj svisle napůl: jedlá pýchavka je uvnitř stejnoměrně bílá, bez obrysu klobouku, lupenů a třeně. Vědecky se jmenuje Calvatia gigantea, v české literatuře i jako Langermannia gigantea. myko.cz, Wikipedia.
  • Jaké jsou nejlepší recepty na pýchavku obrovskou?
    Nejznámější je pýchavkový řízek: nakrájej ji na plátky silné 1–2 cm, obal v mouce, vejci a strouhance a smaž v rozpáleném oleji 2–3 minuty z každé strany. Chuť je jemně houbová, textura připomíná jemné maso. Hodí se i do guláše místo masa (přidej ji v poslední třetině vaření) nebo na gril s česnekem. Podušenou ji můžeš použít i do pomazánky. Zpracuj jen plátky, které jsou celé bílé. Nažloutlé nebo nazelenalé vyhoď. Z jedné velké plodnice bývá 8–12 řízků.
  • Lze pýchavku zaměnit s pestřecem?
    Ano, hlavně mladé a menší kusy. Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je jedovatý a způsobuje silné trávicí obtíže. Klíč: vždy rozkroj kulovitou houbu napůl. Pýchavka má tenkou slupku a uvnitř měkkou, stejnoměrně bílou dužninu jako tvaroh. Pestřec má tuhý, až 4 mm silný obal se šupinkami a jeho vnitřek je bělavý až nažloutlý jen úplně zamlada, brzy tmavne do černofialova s bílými žilkami. Velikost sama nerozhoduje, i mladá pýchavka obrovská bývá malá. Pestřec roste pod stromy na chudých, písčitých a kamenitých půdách, pýchavka obrovská hlavně na loukách, v zahradách a jiných místech bohatých na dusík. myko.cz.
  • Jaké další druhy pýchavek jsou jedlé?
    V mládí, dokud jsou uvnitř celé bílé, se jedí i další pýchavky, které atlas vede jako jedlé: pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum), pýchavka hruškovitá (Lycoperdon pyriforme) nebo pýchavka palicovitá (Lycoperdon excipuliforme). Pýchavka obrovská má z nich díky velikosti největší kuchyňskou hodnotu. Pravidlo platí pro všechny: jíst jen plodnice, které jsou po rozkrojení stejnoměrně bílé a pevné, bez obrysu klobouku, lupenů a třeně. Nažloutlý, nazelenalý nebo hnědý vnitřek znamená, že houba dozrává a k jídlu už není.
  • Kde a kdy pýchavka obrovská roste?
    Roste roztroušeně na místech bohatých na dusík: na hnojených loukách a pastvinách, v zahradách, sadech a parcích, v porostech kopřiv, někdy i ve světlých listnatých lesích. Je saprotrofní, rozkládá organickou hmotu a na stromy vázaná není. Plodnice se objevují od pozdního jara do podzimu, nejvíc v srpnu a září. myko.cz.

Odkud tohle víme

Zpětná vazba

Vidíš v textu chybu nebo nepřesnost? Krátká zpráva nám pomůže stránku vylepšit.